Někdy se zamilujete do duše bájné bytosti, která po nějakém čase tělesnou schránku hostitele opustí a před očima vám zůstane pouze člověk. Ať žije mýtus okouzlení.

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Nevím, jestli je to povídka, spíš vyjádření momentálních pocitů...

z obrazu , je Tvým tajemstvím ... Ty můj drahý, umělče..a pierote..

trápení je na světě hodně a tohle je jedno z nich

Věnováno Megs... i holka na vozíčku může mít štěstí v lásce, ne?:)

Příběh o šilenství jednoho téměř průměrného člověka. UPOZORNĚNÍ: V této povídce se vyskytuje příliž mnoho násilí, proto ji ve vlastním zajmu nečtěte.

Pokračování...

. http://www.youtube.com/watch?v=Mabl-XVuDXU .

Je to vlastně celkem optimistická povídka, inspirovaná písní Zelené francouzské pláně.

povídka ze života, ne nutně mého

Plná verze mé volební povídky.

o tom čeho se bojí a kdo nás před tím ochrání

Aneb smutný konec jedné mrchy...

Jedna z mých prvních povídek z roku 2008..

...když jsme se dostali do obyváku, kluci se už uvelebili a vybrali i film. Sedla jsem si vedle Erika, ten mě hned objal kolem pasu. „Nedáš si skleničku?“ Zeptal se. Ani jsem si nevšimla, že kluci donesli pití, ale ochotně jsem si vzala skleničku a lila do sebe jednu za druhou...

Je to... slohovka... co víc byste chtěli...

Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)