|
Hluboký les, opuštěný dům a pravda, před kterou se nelze skrýt.
|
|
mluvené
|
|
Bolest v srdci nezatajíš...
|
|
Psychologická povídka o sestrách Janů ze seriálu Ester Krejčí. Trochu smutná, o trápení, neopětovaných citech.
|
|
něco je vymyšlené, něco se stalo...trochu jinak;)
starší dílko, ale podle mě, se číst dá:)
|
|
Ty jsi neuvěřitelný prase. Seš prase je ti to jasný? No asi jo a proč vlastně? Vlítnout na nějakou bez gumy. Zbláznil ses?
|
|
Probouzíte se vůbec si nevzpomínáte co se dělo poslední noc? Dá se nevzpomenout i na mnohem víc.
|
|
Povídka nejen o jednom pracovním dnu hlavní hrdinky....
|
|
abychom ho neslyšeli a nevyplašili...
|
|
Zdálo se mi jednou v noci, a já měla pocit,že to musím zapsat..
|
|
No comment (radši) btw.: Takový "zkušební" díl. Nejsem si jím moc jistá, takže uvidím, jak se vám bude líbit. Podle toho ho buď smažu nebo nechám x)
|
|
Co kdyby vám zemřel někdo dost blízký a nechal vás tu? Mě tu nechal můj otec. A co bylo horší. Nechal mě tu mé matce.
|
|
Mrzí mi, že na tomto serveru nefungují odstavce - takto je to bohužel velmi nepřehledné.
|
|
Moje soutěžní povídka,která docela mezi básníky zabodovala. Taková oddychovka na léto, možná i další čtenáře potěší...
|
|
Někdy může člověk mít "den blbec". Jenomže jsou i lidé, kteří si prožili "týden kretén" . V podstatě je to totéž, jako "den blbec", akorát že sedmkrát tolik. Tady popisuju středu. Nevím proč středu... prostě mě tak napadla středa. Samozřejmě je to smyšlené ;)
|