... venované Juli a ostatným, ktorí pri mne sú a boli, aj vtedy, keď ma srdce bolí... Nosná báseň zbierky, paradoxne,vznikla až dnes, môžem ju konečne s čistým svedomím uzavrieť... ironicky vtipné, nie? ;) ♥

Kdo má rád zvířata tak jeden kocour nebude vadit.

Teď budu asy hodně psát o dětech z naší třídy.

Koproduční báseň s Cvokhauz. Vypadli jsme na celý den do světa :D ušli jsme pěknou řádku evropských metrických jednotek a pak jsme koukali na ptáky na betonovém plácku a sledovali velbloudy na cigaretách. Taky jsme lezli po stromech, ale to už je jiný příběh.

kašlu na to. (osobní básničky se pořád píšou hrozně špatně)

ztráta přátel mě velice zasáhla a nechtěli slyšet jak to vlastně bylo a mysleli si,že jsme drbna,ikdyž taková nejsem jen jsme zaškobrtla

Občas se minou dvě duše v čase a prostoru, ale přesto se duchovně stanou jedním.

Smutný je ten, kdo závidí, smutný je ten, který všechno má. A oba si stěžují na druhého... Uráží se, litují a své útrapy budují.

Přišlo mi že je špatné rvát to jako prózu do dlouhých řádků, ale vím, že ani jako poezie je to k ničemu. Snad ty řádky nejsou tak násilné jak mi připadají.