léto

Jedna slabší báseň, psaná tak trochu v jiném rozpoložení...a ráno byla pro mě "příjemným" překvapením...

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

je mi smutno, za chvílema Tvýho loučení...

...

Kdysi jsem stával mezi špagátama, čistý časy, všecho bylo jasný... Dnes už neoblíkám rukavice, teda do nedávna... škoda času, energie, písmen... včera

více druhů inspirace smícháno... časem dorazí i další básně nazvané po Pražských ulicích...

Intímny výplach, sorry... je to zvláštny pocit... Nemám chuť na rýmy.

je jen o mně, krutě emocionální...

/sbohem minulosti, která mně tak neodbytně pronásleduješ na každém kroku/. Troška zimní deprese z roku 2005/2006

půlnoční, nespavá, po týdnu na neschopence a po měsíci hibernace

Vždy, když pociťuju mnoho štěstí, tak přijde něco, co mi "zchladí" hlavu asi je to tak správné.Pak bych si možná ani tu radost ze života neuvědomovala.

Volným veršem.