reakce na rozchod

Apokalyptický svět

hmm... nwm co mi je asi jsem nastyd a pak píšu romanťárny...

Básnička, taková prostoduchá veršovačka, která se mi vysypala z kapsy cestou autobusem do mýho brněnskýho domova. Poslední dobou se čím dál častěji vracím ke svýmu tradičnímu leitmotivu období babího léta. http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=4244-na-stary-mista-uz-nevstoupis

...

Se studenou nocí přichází splín.

3x5x9. Připravuji si materiály na absolutorium, tak ještě chvíli pojedu tuhle formu.

Lidi jsou plni pochyb a strachu. Že jsou něco míň nebo víc, než druzí. Tuhle básničku jsem napsala jednoho krásného večera, když jsem se konečně svěřila má partnerce o svých pochybách a strachu z toho že selžu...

díky sněhu...

Nedávno mě osoba, kterou jsem upřímě z celého srdce miloval a zcela ji ve všem důvěřoval, náhle bez vysvětlení odkopla jako nějaký odpad. Tohle je jedna z básniček, kterou jsem napsal, abych to nějak zvládl. To, že své pocity mohu proměnit v básně, mi pomáhá, abych neukončil svůj smutný a bezcenný život.