Pololehká snesitelnost (ne)bytí

Tato básničkaje drsně humorná, groteskní a záměrně provokativní hříčka, kterou jsme stvořili s kámoškou Brigi po slokách na střídačku. Možná to není úplně pro slabší nátury, ale věřím, že mnozí si to užijí...

Napsala jsem tuto báseň jako reakci na knihu BYT. Snažím se v ní zachytit myšlenku, že každý žije svůj svět paralelně vedle druhých. V naší moci je nahlédnout do světa druhých a zkoušet v něm číst. Možná nám i pán toho světa bude dělat průvodce. Přesto však nikdy nepochopíme základ tohoto světa. Ráda poukazuji na ty detaily v metafoře. Neuslyšíme řeky a nepochopíme proč se tak kroutí a proč voda v nich je prutká. Nepoznáme její koloběh. Taky nepoznáme lesy, louky a neokusíme ostrost skal.

Lehký slovní fotbal ...

To co jste jednou prožili, nejde prožít znovu