|
Jsme a přesto nejsme a kdo ví, zda někdy budeme…
|
|
když víc nemůžu mít
|
|
trochu s nadhledem...
|
|
Když někdo jednou večer sedí na Berounském nábřeží.
|
|
je pozdě v noci a pouštím si milovanou a starou skladbu...
|
|
....
|
|
I naději bych přála smrt, kdyby mi bránila jít dál. A někdy ten pocit vážně mám... Jenže, i ona má svého strážce, který ji brání... (anglicky)
|
|
Je fakt, že je to více básní, než jedna. Jedna bez druhé jsou jaksi opuštěné. Schovala jsem to do deníku, ovšem Gabkin to tam našel. Tak kdyby něco já za nic nemůžu, může za to Gabkin. Budu mu muset věnovat nějakou pěknou básničku, aby mne nezabil.
|
|
...................................................................................................
|
|
přichází chvíle , někdy jim náruč nabízím a dnes jsem je nečekal, přišli bez pozvání..
|