Je to takový slepenec více věcí. Džbán, tělo, duše, ... voda.

Podle indiánských bájí se nesmělý jižní vítr zamiloval do dívky se zlatými vlasy. Jenomže se jí to styděl říct. Jen se díval a váhal až jednoho dne zjistil, že dívce vlasy zbělely. Bláznivý vítr se totiž zahleděl do pampelišky...

Něco mi říká, že se opět blíží mé období depresí... :( A co se týče opakování, je to figura, umístěná v textu úmyslně.

Trochu klišé (láska-hořká káva), ale snad zajímavě podané. (Děkuji psancům za pomoc s interpunkcí.)

............... něco může být jen fikce...

Kdyby se dalo umřít steskem, tak už jsem mrtvá...

Je to kamarádka ze třídy.

Variace na sonet. 4:4:2:2:2. ABAC v kvartetech, ABCBAC v pointě.

Zamyšlení nad nesmyslností tohoto světa...

Po roce naivních přání říkám dost...

Mít svůj vlastní svět uprostřed okolního světa. Touha a zároveň obava spojit tyto dva světy dohromady v jeden celek.