Iterum.

Vnitřní nejistota.. to je můj aktuální problém.. Už to neni jako dříve. Tenkrát jsem byla mnoho méně sebevědomější, ale jsem teď už mimo? Nepůsobí na lidi stále jako ledová královna?

všude je šedo, tmavo, smutné pohledy, melancholické oči ... tolik nám schází slunce/láska (doplň si sám;))

jednou večer, jednou vyčkávání, jednou snění, mnohé zamilování

kittchen. KITTCHEN. nevím, co bych k němu řekla.

...

(Z.)*** psáno s dávkou nadsázky, tak berte s rezervou........

Jedna z věcí, která mi umí vzít klidný spánek...

tak překrásné kvítí

strach, kterej nedokážu potlačit. jsem layla a možná jsem sehnala člověka na saxofon. možná jsem ale sehnala jen další iluzi štěstí

Téma, které se tu sice opakuje a moje veršíky, které jsem původně dal jako komentář k dílku jednoho z psanců (za což se omlouvám). Teď tedy sólo.

Nejspíš tahle báseň vyzní trochu pesimisticky.. je to asi proto, že byla napsaná v lese, ve tmě a za hlasitých srnčích " skřeků ". Ve skutečnosti měla vyjádřit spíš boj proti sebestřednosti lidí. Ale i tak doufám, že se bude líbit :)

No....moc jsem to asi nevyved, nešlo mi dnes ráno nic legračního ...je to narychlo... tak prosím nekamenovat, polepším se:-)