inspirováno francouzským kubistou a tou hezčí postavou z la belle et la bête (protože si znova pročítám sbírky z antikvariátů) update: sbírka kterou jsem četla je orfeova závěť, kubista jean cocteau a v la belle et la bête hrál zvíře marais -_-

Aneb název drasticky nekoresponduje s obsahem básně. Pokud si ovšem vzpomenete zároveň na Goetheho a Mozarta, zákonitě vás napadne, že oba byli Wolfgangové.

Tuhle ráno k večeru...

A pak přijdu pozdě do školy... Ale stálo to za to!

Napsáno na adapťáku ve Walesu, kolem dvou ráno, neb má spolubydlící chrápala.

bude to radost

Ty ve vodě, já na mol(u)

pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.

Yupaichani = děkuji v jazyce kečua, místní často používají zkrácenou verzi "pai"

Kdepak je to jaro?

lítají tu, v každém snu, v každém osudu - bez vyjímek tentokrát!:)