tahle básen je o mých citech k mé nejužasnější přitelkyni s kterou za malou chvíli budu již 1.rokem a stále se na našem vztahu nic nemění...)

Co takhle rispet.

známe

v ulitě

...

O mém druhém vášnivém koníčku, po 2. světové válce samozřejmě :) A také o jedné z nejkrásnějších vědních disciplín, kde se už po dlouhá léta nic nezměnilo, kde je prostě všechno jasně dané přírodou a vesmírem a také o nejkrásnějším jazyku na světě, který je ve všech koutech světa úplně stejný

frází

..

minule jsem věnoval myšlenku mému čtyřnohému příteli Leonovi a dnes ji má vrabec plavec sportovec.. ;-)

čas na skutky vypršel, je jen „pár “ zažloutlejch vzpomínek

Bol som s kamaratmi na chate kde sa kedysi ťažila ruda a spisal toto. Kritizujte prosím, nech ziskam nejaky relevantny feedback.

Jsou to jen myšlenky, neber je, prosím, doslova ;)

:)

22. 11. 2006