 20.03.2017 0 824(8) |
Zapomeň na všechno, co o mně víš,
na všechno, co sis stvořil v hlavě,
buď jsi vzhůru a nebo spíš,
ráno i večer, pořád jsi na dně.
Tak jako já a každej co znám,
každej, kdo v mojí hlavě se ztratí,
každej, kdo do mojí hlavy je zván,
čas je moc dlouhej a život se krátí.
Ze zoufalství se už jen směju,
lehám si na zem, mazlím se s temnotou,
v duchu si trapné žalozpěvy pěju,
v noci se budu milovat se samotou.
na všechno, co sis stvořil v hlavě,
buď jsi vzhůru a nebo spíš,
ráno i večer, pořád jsi na dně.
Tak jako já a každej co znám,
každej, kdo v mojí hlavě se ztratí,
každej, kdo do mojí hlavy je zván,
čas je moc dlouhej a život se krátí.
Ze zoufalství se už jen směju,
lehám si na zem, mazlím se s temnotou,
v duchu si trapné žalozpěvy pěju,
v noci se budu milovat se samotou.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A proč by to jednou nemohlo bejt snadný? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Pro koho píšu? Nemám zdání. Přeji vám nádherné usínání.
Předchozí deník autora : ~
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vomix [15], Yanille [13], verystrangerman [13], jeden [12], Lenora [12], ENDY1306 [8], Luisa [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
