Každý z nás má dvě osobnosti, záleží na tom kterou nechá vládnout.
přidáno 13.01.2017
hodnoceno 5
čteno 918(12)
posláno 0
Slunce zajde na obzor,
Můj svět a moje doba.
A ze mě je zas noční tvor,
Osamělá jako vdova.

Za úplňku city mizí,
Půlnoc se přikrádá.
Co mi bylo blízké teď je cizí.
A duši mou vykrádá.

Jen kostra kůží pokrytá,
Chladné ruce na chladné tváři.
V srdci jizva vyrytá,
Tančící stíny v hvězdné záři.

Chtěla jsem být sama a sebou,
Teď tu ležím na hrobě.
Však sama sebou jsem jen s tebou,
Vždy zůstanu při tobě
přidáno 14.02.2023 - 01:08
Jak to že jenom dvě? Láska až za hrob Hmm :)
přidáno 29.07.2019 - 21:14
Kdo ve tmě sebe ztrácí
ten na slunci v stín se skryje
kdo v hladině tvář ztrácí
v prachu cest stíny duše smyje.
Báseň krásná,buď šťastná.
přidáno 25.02.2017 - 12:51
pekné.Hodné zamyslenia.
přidáno 13.01.2017 - 15:46
Děkuji :) vážím si tvého názoru..mamince to prý přijde depresivní me tedy moc ne ale každý ma svůj názor :) ale jinak děkuju :)
přidáno 13.01.2017 - 14:41
Každý jsme tu sám za sebe, žijeme svůj život , jsme sami sebou, ale pravda je, že bez "těch druhých" to nejsme my, člověk si obě pravdy uvědomí až ve chvíli ,kdy se ho to skutečně týká. Líbí se mi tvoje dílko, zvláště poslední dva verše...:-) ne, líbí se mi celá :-))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až za hrob.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jací jsme
Předchozí dílo autora : Labyrint duše

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Norian [14], Muchula [14], Terezka [13]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku