Občas člověk nezná cestu. A když má na výběr neznamená to že se rozhodne správně.
přidáno 23.10.2016
hodnoceno 4
čteno 946(13)
posláno 0
Do leva či do prava,nevíš kudy kam,
Myšlenka že na všechno si tu zůstal sám.
Labyrint tvé duše, zrcadlo stránky stinné,
Kráčíš vstříc smrti, noha nohu zbrkle mine.

Zvýšil se ti tep a dech pomalu chladne,
Vysílené tělo, k zemi brzy padne.
Bez paprsku světla, bez lidského citu,
Tiše došeptáváš svou poslední větu.

To že jsi neznal sebe, zabilo tě zcela,
Tvá duše byla, jen temná prázdná cela.
Pomalu klopíš zrak, se zemí v objetí,
Světe navždy sbohem, jak proutkem mávnutí.
přidáno 15.08.2017 - 23:26
Máš jistě co sdělit, tak ještě doladit formu, víš je to zatím takový moc "ukecaný" a rýmování je dosti fádní, ale to všechno lze napravit když je co říct :-)
přidáno 25.10.2016 - 10:06
Lasak: Děkuji.. Ano vím že rytmus by mohl být lepší :) a zapracuji na tom 3 :)
přidáno 25.10.2016 - 02:13
,,To že jsi neznal sebe, zabilo tě zcela,
Tvá duše byla, jen temná prázdná cela.''

Obzvláště tahle pasáž mě velmi oslovila, je to něco v čem se dost možná hodně lidí najde.
přidáno 24.10.2016 - 21:57
zlepšit rytmus, jinak má to pár zajímavých obrazů ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Labyrint duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Až za hrob..
Předchozí dílo autora : Odchod

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku