Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

"pidiaturka" nad ránem ... jen tak...

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

Chce to prokousat se až dokonce ;-) je to i zhudebněný ;-)

je tu, ale ne pro mě:-).

inspirací byl klavírní koncert a pár vzpomínek na mé hudební období...

Pro tebe, pro mě , pro všechny, co v máji své zrození slaví:-)

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

žít jen vzpomínkami se nedá

..nejen o fontáně....

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

Pro každého, kdo se zrovna na někoho zlobí.....

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

Ještě jeden rispet na slova: MOŘE, SVĚTLO, KŘIK, ÚSMĚV, DRUH (forma: ABAB CC DD).

Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

....to jsou věci na stará kolena

Neznám krásnější souznění, než-li to, co hudbou zní......