... :o)

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

čichej a neuvidíš, poslouchej a čaruj, ciť a neucítíš... další před tím varuj

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

-nenapadl mě lepší název.. třeba časem změnim-

:)

asi celkem uhozená... ale co víc byste mohli chtít... čtěte pouze na vlastní riziko... nebezpečí újmy na zdraví a životě...

přeberte si to jak chcete

...

Próza, co se tváří jako poezie...

„Nejhorším hříchem vůči našemu bližnímu není nenávist, ale lhostejnost.“ Shaw George Bernard

I'd rather feel pain than nothing at all...

:o)

:o) společná práce škrabáka a roztomilé nejmilejší nejhodnější Lízinky :-D

Tohle byla jedna z básní, co jsem dal na literu G.P. do komentu k "Veršohraní aneb o měsíci 100x jinak"./Psali to s cecilkou!/ Koment se ztratil a já ji oplakal, protože byla psána přesně v jejich stylu jako 100+1. doplněk...Konec záhady, má to tam dvakrát a já to pokaždé otevřel jinde!/*18.10.2006 a 8.11.2006!/ A těch básní mají nakonec 101 už oni dva!

Pocitovka...

Báseň k obrazu Kamila Lhotáka „Hřbitov automobilů“ /1943/

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

"Napiš taky něco o mně.." "Ok, napíšu, ale neřeknu ti, že to je o tobě..:)"