přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

Zvrácené jako Vomitus sám

s úsměvem

Říjen 2005. (tenkrát psáno jako školní slohovka =) )

omylem smazána...opět obnovena...protože prostě má pro mě momentálně mnohem větší význam...omluvte mě:)))

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

dulezity je najit aspon vchod

Mělo by to být jako píseň... na kytaru...

není co dodat

Myslím že láska nepotřebuje komentář.

Jedna z mých básní...snad se bude líbit,poprvé něco uveřejňuji,tak jsem zvědavá na reakce...Hlavně upřímně,ráda si přečtu jakoukoliv kritiku

...až budeme sami

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

i když není zas až tak svatý... :)... ale "dnes už to nebolí" :)