Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

Posadila se naproti mě, také za plexisklo, akorát proti směru jízdy...

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

Co že to člověk vlastně k životu potřebuje? Lásku, pivo a wifi zdarma?

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

Stejně nikdy nevím co mám těm babám psát, zvláště když vypadají jako dokonalost sama. Ty musíš být, ale neuvěřitelná kráva, když s takovým ksichtem máš za potřebí opruzovat seznamky. Co?

rovněž povídky/symbolické

z připravované novely Konec lesa, žánr této části je předmluva nebo upoutávka

"Říkala jsem mu, ať přestane, ale zmáčkl mě loktem pod krkem, nemohla jsem nic dělat. Taky mi roztrhl triko, to už jsem měla strach, začala jsem křičet. Myslela jsem, že mi přijdou na pomoc." Zase ten přerývaný dech jako na začátku, pýcha a vzdor jsou pryč. Utírá si nos hřbetem ruky, podávám jí papírový kapesník. "A oni přišli, jenže ne na pomoc," doříkávám za ni.

nehledejte v tom zápletky... z dneška...

Já jsem to ostatně vždycky říkal, že pravda je méně pravděpodobná než fikce.

...

Tuto povídku jsem skutečně přidal na svůj facebookový profil, kde si ji následně přečetli všichni mí spolužáci... pomohla mi začlenit se :-)

Cílem díla rozhodně není vyvolávat v někom vášně. Respektuji názory ostatních. Nadsázka při čtení jedině pomůže, každopádně pokud se k dílu vyjádříte, ocením to.

Ničíme svět a děláme další podobný kraviny.

Zvláštní povídka o Singularis/dovi, jeho/jejím pohledu na svět a umývání hlavy šamponem.

Každý, komu se to bude chtít číst, ať prosím napíše komentář. Chci vědět jak se vám to líbilo. Moc to pro mě znamená.