Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

Co že to člověk vlastně k životu potřebuje? Lásku, pivo a wifi zdarma?

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

Stejně nikdy nevím co mám těm babám psát, zvláště když vypadají jako dokonalost sama. Ty musíš být, ale neuvěřitelná kráva, když s takovým ksichtem máš za potřebí opruzovat seznamky. Co?

rovněž povídky/symbolické

z připravované novely Konec lesa, žánr této části je předmluva nebo upoutávka

Posadila se naproti mě, také za plexisklo, akorát proti směru jízdy...

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

Na motivy skutečné události, u které jsem byl jako zasahující hasič.

Nejvíc bolí ztráta něčeho, co jsme nikdy neměli.

Někdy může člověk mít "den blbec". Jenomže jsou i lidé, kteří si prožili "týden kretén" . V podstatě je to totéž, jako "den blbec", akorát že sedmkrát tolik. Tady popisuju středu. Nevím proč středu... prostě mě tak napadla středa. Samozřejmě je to smyšlené ;)

Hledání sebe sama po záchodcích kdesi vprostřed pivní pěny pokrytecké normálnosti

Nevedela som kam mám zaradiť túto poviedku. Či je skôr vtipná, alebo tragická (to pochopíte neskôr) tak je tu. Poviedka zo života. Som tu nová, mám 10 rokov tak mi sem prosím nedávajte nejaké nenávistné komentáre. Ďakujem.:)

Starší povídka.

První kapitola z připravovaného díla. Je to příběh o dnešních dvacátnících, kteří v nepřejícném světě i svém životě hledají cosi hlubšího. Zde se jedná o nezaměstnaného válečného veterána a spisovatele, který před něčím utíká.

Chtěl jsem to dát mezi horory, ale ty považuji spíše za fikci. Jenže já tohle zažil a byl to pro mne horor