No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

je jednodušší žít v tom svém světě a nebo na jeho protipólu?...Já to vím...

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

nojo, no :-)

inspirováno náhodným setkáním Lizzzie s cizincem, který se děsně moc usmíval a podíval se na ni takovým pohledem, který ještě neviděla...;)

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

dámy a pánové - mějme se rádi:)))

Pro... no uvidíme jak jsi chytrý :))

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

..milé, když jdete do práce a naleznete překvapení :)

OKAMŽIK...neznámá slečna, s aurou mně tak blízkou...až jsem znejistěla, jestli si nejsme bližší, než by se ve skutečnosti mohlo zdát

..Starší a ne tak hluboké zamyšlení nad lhostejnosti...zná to každý ;)

první text z tramvaje, nemohla jsem odolat...

S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…

někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..