Crede ut inteleas... (Věř, abys porozumněl) Ve víře je síla, ve víře je moc... Tak věřme...všichni...i ty...

//prosím o maximální kritiku

Pravdivá báseň s černou vizí budoucnosti...

Ona, jeho žena šla s ním i s dětmi. Posadili se všichni na druhý konec čekárny, aby neměl šanci se ke mně ani přiblížit.

někdy z bolesti vzejde síla a někdy ne.. já doufám, že u mě ano....

Ruskému virtuosovi Alexandrovi jsou odcizeny housle, které mu v dražbě koupila jeho milovaná žena Maja. Do hry vstoupí policie, pojišťovna i krásná zlodějka Koleta, vedená Ronem, překupníkem z Dubaje. Vše má pomoct vyřešit Patrik, uznávaný kunhistorik, který je velmi nesmělý a miluje krásnou Nevenu. Aby toho nebylo málo, život všech ovlivní duch z láhve gin Alan. Jak vše dopadne? Najdou se ztracené, historicky nedocenitelné housle, nebo je vše jen dobře provedený pojišovací podvod?

Nemá smysl nic hledat, stejně to nenajdete... Nejsme bordeláři... Každý má doma svýho skřítka zlodějíčka, který mu dělá neplechu.

Nechtěla jsem nic slyšet, a už vůbec nic řešit. Chtěla jsem jenom využít každé chvilky, kterou budeme moci strávit spolu. Možná naposledy.

Vnitřní nejistota.. to je můj aktuální problém.. Už to neni jako dříve. Tenkrát jsem byla mnoho méně sebevědomější, ale jsem teď už mimo? Nepůsobí na lidi stále jako ledová královna?

Kláro, stačí jen málo a... :)

To je nemoc stejně jako žízeň. Nevyléčitelná... Sedne na Tebe a seš v řiti... Nepustí Tě... A pak, že nic nedělám... Ne, ne, ne... Sem v tom nevinně... Sedla na mě lenost, nemohu ji přemoct !!!

Je to jenom vypočítavá mrška, která má bohaté a mocné rodiče, kteří byli rádi, že se vůbec vdala. Jsem prostě u zdi a už nemám kam couvnout.“

taky ze ne...

Tomu, kterého miluji..

Kdyby se dalo umřít steskem, tak už jsem mrtvá...

vedla mě k tomu jistá odpověď na jistou básničku-jakoby rozpiočítadlo lásky

Někdy je lepší snít, než bdít...

Když mi vrchní přinesl dvojitý koňak, vzala jsem ho do ruky a přemítala, jestli ho mám vůbec vypít, když se najednou rozlítly dveře od restaurace.