Václav Hrabě : * * * (Pozdě k ránu když kokrhávají kohouti)

Pozdě k ránu když kokrhávají kohouti
umřela jedna dívka
Zrzavý číšník pro ni plakal div mu to srdce neutrhlo
Mnoho tu po ní nezbylo
jen slunce
oblaka a pár mých dopisů
Měl jsem se opít
a na náměstí vykřikovat
svůj smutek jako loterii
Mohl jsem poslat věnec s černozlatou pentlí
Ale já jsem jí vlastně ani nešel na pohřeb
Pak jsem ji jednou potkal
nebe bylo mokré od deště
Vůbec se nepodobala
zavěšena do pána který snad i své vlasy
nakupuje v Tuzexu
přešla po chodníku který se úslužně narovnával
pod jejími prsty
Bůhvíkolikátý to byl pohřeb

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku