Ohlédnu se, již nebudu míti strach.
Zapomnět na přátele, na štěstí, na neštěstí
k ničemu není, obměňovati hlas,
věděti všechny zaručené zprávy,

k čemu to? Má-li být znovu udělán svět,
můj díl mi svěřte, určete mi čas,
kontrolujte mne v dílu...Hle, a zde trochu
větru
mě zjančí, vskrytu přistihne kradoucího se zpět:

maličko stačí, zradíš se, a nic,
nic omyl o samotě nenaučí nás.
Začneme znovu, tady však je už sobota večer,
věřím, že Ďábel existuje, to jsem ti chtěl říct.