Znám mušku v mléce tonoucí,
znám, šat jak lidi přejinačí,
znám slunný čas i vichřici,
znám jabloň, kde se plody zračí,
znám strom, jejž čerstvá míza smáčí,
znám vše, co stejné, neměnné,
znám, kdo jsou pilní i kdo štváči,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám drahý kabát po límci,
znám mnicha, jak se v kápi mračí,
znám pána, jde-li sloužící,
znám mnišku, v závoji když kráčí,
znám podle křiku, kde jsou rváči,
znám labužníky ztřeštěné,
znám sud, neb vína druh mi značí,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám koně, mezka, oslici,
znám těžký náklad, co je tlačí,
znám Blažku, Bělu po líci,
znám vrhcáb, pro nějž hoří hráči,
znám lživé sny, co vidí spáči,
znám Čechy bludem zmámené,
znám Řím, jenž mocí na blud stačí,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám vše, ač nic bych neznal radši;
znám chlapy mdlé i ruměnné,
znám Smrt, jež všechny pod zem vtlačí,
znám cokoli, jen sebe ne.