Tvou krásou dát se unášet
jen z dálky - ochoten jsem znova,
však nechtěl bych za celý svět
od tebe slyšet ani slova!
Pak zažene buď strach, buď smích
z mé duše touhu, sladké snění,
a hloupý smysl řečí tvých
hned zamrazí moje okouzlení...

Tak smrt je krásná z daleka,
jak šipka letí, blýskne v oči,
sledovat ji mě neleká,
jen kdy se ke mně neotočí.
Já za ní všude jako stín,
oči si vyhledím zpod čela,
však přivábit ji k sobě zcela
ni za celý svět nezkusím.-