Deníky se tolik nečtou... A navíc, už z anotace vyplývá, o co jde...

nepatří to spíš do deníčku?

Koment má být vyjádření k dílu, tak se Niky nezlob:
Kouzelně pobaven, úsměvu z tváře odejít nejde.
jen si užij těchto chvilek, s dětmi tě to přejde....

... výbornej nápad ... bohužel zpracování pokulhává ...
... jinak mi to připomnělo Nepál ... tuším ... tam mrtvé rozsekají a dají na skálu ... sežrat supům ... to bych zavedl i u nás ... pro některé lidi je to ostatně jediná možnost ... jak být užitečný ...

tak to já zas můžu! I když je to spíš za nápad - to hodnocení...

...za přílišnou morbidytu stržena jedna hvězdička ;)

morbidní, genální, super :)

Nejde o ´soukromého motýla´, ale o takového motýla, pro kterého něco znamenáme. Každý motýl může jednou odlétnout...
Když se ´motýl´začne nudit, může to mít víc důvodů a třeba si za to květina může i sama. Ale někteří motýli se ani nesnaží zůstat, jsou sebečtí a myslí jen na sebe a ubližují. Tohle jsem tu chtěla vyjádřit...
A o makové panence a Emanuelovi jsem tu vůbec nepsala:-)

Již na literu mne to napadlo, ale ještě jsem to vydržel.
V tom je názorně vidět, jak moc chcete mít soukromého motýla, jenže on potřebuje k životu louku plnou květů, jinak umírá...
A netahej sem Emanuela, to jenom maková panenka byla spřahnuta se starou makovicí, jinak by to samozřejmě dopadlo jinak.

teda ten motýl!!!! super

Jejda.. To mi připomnělo všechno co jsem za toto období prožila :-( Krásně napsané

that nothing

Mocky díky! Hezký komentík:-)

... ten zloděj nejšikovnější
kterému podlehnou i gejši

ten tě unese do svého doupětě
tam vyroste růže z poupěte

:)

...Nikytu - jo, já mám v ruce svazekzlámaných paklíčů. Asi si vezmu páčidlo nebo semtex nebo nějakou báseň? nevím ještě

I to jsem zkoušela:)
Ale asi to namně nebylo moc znát. Protože jsem se nikam nedostala. Teď už se snažím to nechat za sebou...

jedno srdce holčičí
do jeho zámku se rvu paklíči

Nevím, jestli to dopíšu... Pár lidí mi říká, abych to dopsala a jiní zase, ať už to nechám. Bojím se ale, že to pokračování už by bylo jaksi jiné. Musela bych mít tu samou náladu, jako když jsem to psala.
Pokud ale přeci jen napíšu pokračování, určitě to vydám, ale zvlášť, aby to ostatní mohli porovnat.

Návrat do reality je tvrdý, to souhlasím. Ale když člověk nabere nové síly, lépe se s tím vypořádá. A mně se jedno takové "zastavení" vyplatilo. To bylo před závěrečnými zkouškami v autoškole. Večer jsem se ještě učila, ale pak mi táta řekl, ať už na to kašlu a relaxuju. Dala jsem si s mamkou skledku a koukali jsme na film. A to bylo správné. Druhý den jsem všechno zvládla, i jízdy! :-)

pokračování je dobrej nápad, povedený začátek už máš