KarelVrba: To je mi opravdu moc líto

Psavec: Strach: Díky

Tak už se od ní odstěhuj.

Je mi smutno, maminka i taťka už odešli... Proto.

Zaujala.

Krásně rozervaná, dával bych větší pozor na rytmus. Jinak ok.

Jakub,: Dobrý nápad, to mě nenapadlo... Děkuji :)

Přemýšlí, jestli by poslednímu verši více neslušelo, kdyby se rozdělil na dva. Ano, narušila by se struktura, ale tím by ona otázka vynikla, čtenář by byl donucen u ní zůstat déle a dát na ní větší důraz. Jinak se mi báseň líbí, takový hezký odkaz devatenáctého století.

Brigita: Děkuji :)

Dandy: Čím víc se o to člověk snaží, tím hlouběji se propadá

Smuténkuješ.

Asi ano.

Zda to stálo za to, o tom člověk často pochybuje. Kdyby to ale za nic nestálo, nejspíš by to vypustil z paměti a nezatěžoval se pochybnostmi.

Jsi především sám sebou. :-)

Jak vystoupit z kruhu?

Smutné :-(

Ou, jakoby člověk poznal ten okamžik, kdy už zbývá jen málo

Snad tak rychle nedohoří.

líbí se mi to!

Dandy: Pravda pravdoucí