Lenča: děkuju...

Krásně vyjádřené

Pěkné.

Mlčeti Zlato: díky... blízko Krumlova je vojenský prostor, slýcháme ozvěny z cvičení.

Hezky napsané. Uvedlo mě to do myšlení a to je moc...

Darmošlap1960: Děkuju!
Ano, lidé přijdou z práce a zatápějí, dým z komínů stoupá z údolí na kopec, kde byl předtím čistý vzdoušek.
Koník je zelený a živý, zvláštní, že je ještě v polovině října venku:-).

V "pět odpoledne" je právě teď. Odpozorováno. Cítím v tom inverzní situaci, kouř, mlha, všechno to leží v údolí a pak to na chvíli stoupne. "Kruh s Micky Mausem" je nafukovací. Je takový i ten koník?

Ziny: Ziny, tak je dost dobře možné, že z haiku/senrju tentokrát nebude nic, ale třeba vznikne povídečka... a děkuju, moc jsi mě potěšil.
Jen ještě mít poetický rejstřík slov tak květnatý, jako má Roman!

Gora: Irenko, jak to tady čtu, ty můžeš rovnou napsat povídku s názvem: Stalo se u nás v pět. Rád bych si ji přečetl, protože stejně jak Roman máš pro neobvyklá pozorování cit.

Karpatský: díky... no, taky nevím, proč všichni lidé pod námi v Krásném údolí zatápějí v pět:-)... ale je to tak.
Je to teprve rozpracované, ale v pět se vůbec dějí věci: dvě hrdličky vzlítnou z telegrafního sloupu, protože je vyplaší vyhlídkový let - odpoledne v pět/pokud je hezky jako dnes/... a nad tím malým letadlem vysoko nákladní letoun... vše v pět odpoledne:-). Moc děkuju, samozřejmě máš pravdu.

Gora: Ireni, zareagujem na druhé, ktoré ma viac upútalo. Ak by som text posudzoval podľa definície, že haiku je pokus niečo povedať bez toho, aby som to priamo povedal, tak ma napadá to, že je to sezónne haiku, skončilo leto a začala sa topná sezóna. Čo ma mätie a čomu nerozumiem je to, prečo práve v pět odpoledne.

Psavec: díky, ještě plavu - venku - a pozoruju:-)

Hezké, umíš.

Karpatský: děkuju...

Gora: rád si ich čítam opäť, mojim favoritom je dvojka, ja ho tiež vnímam ako senrjú

borovice: díky, potěšilo!

Všechny texty mají co nabídnout, předat. Nejvíce se mě dotýká třetí!

Darmošlap1960: děkuju za dojmy... třetí pro mě ještě další vrstva - doktor rychle "sbírá informace" ze světa, mě zajímá vlastně hlavně moje.
Jsem ráda, děkuji.

vanovaso: díky, jsem ráda.

Všechna tři dílka se mi líbí. Nejvíc asi první a třetí, v prvním je pěkně zobrazen čistý pohled dětí, které svojí bezprostředností dokážou člověka probrat z chmur, ve třetím ten kontrast mezi dvojím pohledem, jeden, doktorův, je upřen ven (na zpravodajství), tvůj, v myšlenkách, je obrácen dovnitř. I když hledí do dvora. Tak jsem to alespoň prožil já.