Moc povedené a miloučké, ať je to cokoliv.

Pečená jablka jsou moc pěkný text. U "večerníčka" souhlasím s Pavlem - přímá řeč dává čtenáři jasnější indicie a bez ní bych ani já nepochopil, jak byl text původně zamýšlen. Mimoto otočené pořadí s "pohádkami" na prvním řádku, jak Pavel navrhuje, dává také textu ono kýžené rozuzlení a pointu - nejprve nechává čtenáře tápat a teprve v závěru jej uvádí více do kontextu celku... "Aha?!" :)

Líbí, rozbor nechám povolanějším.

Ty mi moc sedly, hlavně ta první vrací do dětství... Ta druhá je úžasně roztomilá.

Pěkné,v hronadách listí nejvice kosáci řádí.
Ježkové nabiraji váhu na nadcházejicí zimu.
A oči se utápí v pohádkovém příběhu.

snake_01:je to tak, změna pořadí by určitě prospěla srozumitelnosti... já chtěla pohádky nechat jako pointu, tak proto... děkuji!

Aha, to je opravdu pěkný moment, ale takhle jsem ho při svém čtení nedokázal interpretovat, pokud se ti to povede zpracovat do haiku, bude to určitě krása:

napadá mě třeba změna pořadí motivů:

"Čtu si pohádky..."
z hromady odhazuje
lístek po lístku

Můra73:užívám...děkuju.

My si malého človíčka v téhle době musíme domů půjčovat z širší rodiny. Užívej si to!

snake_01: moc děkuji, jsou to přiznané rychlokvašky, viz vysvětlivka k Můře... ještě /snad/ dopracuji a ještě jednou díky.

Můra73: prosím tě, včera mi vnouček připravil tento krásný moment - seděl v hromadě listí, bral do ruček lístek za lístkem, "pročítal" je a odhazoval zrovna jako Večerníček - a pravil mi - Tiše, čtu si pohádky.
Vím, je to strašně narychlo zpracované, ale bylo to tak... no, vždyť jistě rozumíš...

Ten první text je zajímavý, ale přijde mi, že na to, aby se dal "nekomplikovaně" vstřebat, je tam dost nejasností.

Vyvstávají otázky jako třeba: Proč lístek po lístku? Opravdu je to po jednotlivých listech (moje zkušenost z dětství mluví jinak, ale mohlo by to tak být) nebo čtu SI pohádky? To znamená, že se pozornost obrací ba lyrický subjekt, protože ten komu je čteno nedává pozor? Jsou to poměrně komplikované úvahy, které jsou pro interpretaci nutné a které mi tak nějak ruší bezprostřední dojem dojem.

Velice se mi ale líbí poslední text: Je motivicky jednoduchý, ale velmi ve mě rezonuje, asi i proto, že tak dobře odráží náladu Halasovy básně Podzim, kterou mám rád, a to včetně vyrovnávání se s vlastním stářím.

První mi motá hlavu, koukáš na večerníčka nebo si čteš? :)
Prostřední vnímám blíž k miniatuře.
Třetí jé krásné haiku

Psavec:dík moc...

Modřín: děkuju!

človiček: díky ti za rýmovanou odezvu.

Také oživuje vzpomínky.

Hezká, vyvolává vzpomínky na vojnu.

Střílení do lidí, krev
co nikdo nevidí, řev
co nikdo neslyší, pláč
co nikdo neřeší, prý
rub a líc ? Jen dvě strany
jedné mince.

Nezvaný: že děkuju za slovo...