Psavec: Dandy: Díky za porozumění a soucit.

Těžká chvíle.

Kdyz to nesedne je ouvej

Alma Neradostná: Díky moc..

Jinak mi to stylem lehce připomnělo Karla Havlíčka Borovského...

Chápu, je to vážně k vzteku. Ono se to slunce tak snaží... Uvědomuje si ta mlha vůbec, že kvůli tomu světlu, které ona tak bezohledně pohlcuje, slunce hoří? Fakt hoří! Vždyť to musí hrozně bolet!

Vzhledem k tomu, že slunce se řadí mezi hvězdy, pro druhou sloku platí totéž.

Psavec: Díky...

Nedivím se.

Koala: Díky moc za komentář. Přiznávám, nejsem si jist zda ta říkanka není moc dlouhá. Ale nějak mi dávalo smysl to tak nechat. Snad.

Občas nacházím dílo, které mě osloví a to se stalo teď. Dobrý nápad, dobrá práce. A vím, že není jednoduché psát tak, že máš první řádek vždy (nebo skoro vždy) stejný. Taky to občas zkusím (tady třeba v dílku "Noční košile"). No, početl jsem si několikrát, divím se že to nikdo nekomentoval, i když já taky až teď. Pěkný, chlape!

Psavec: luciusmius: Koala: kekebreke: Dandy: Díky moc..

super moc se mi líbí

Povedený kousek.

paráda

SUPER. A co se týká otázky v básni, tak odhaduji, že jo. Když už jí líbá od kolen nahoru...

Lavičky kdyby mohly vyprávět.

Někdy tělo vyhraje nad zbraní.

kekebreke: Díky moc.

kekebreke: Dík za skvělé doplnění..

kekebreke: Díky moc.