slavek: Zkusím. Snad mi nedojde trpělivost.

Inu...

Jednou jsem byl na pohřbu muži který tragicky zahynul.Byl zdatný a u žen oblíbený. Jeho moto bylo. Pokud si potykáme paní tak se spolu vyspíme a fungovalo to.Tolik upřímného ženského pláče jsem na pohřbu nikdy neviděl.Žasl jsem, když jsem si uvědomil kolektivní ztrátu těch bytostí a ano záviděl jsem.

Zkus to nepřímou metodou. Šimrej nejdříve kytkou a pak nenápadně přejdi na manuál.

Áno, totální únik ;o)

Slitina jemné lechtivosti, poetiky a humoru. Moc fajn.

Z nitra: Zvadly vlčí máky. A já zvadl taky.

Miňko: Zatím se musíš postit a pouze myslet hříšně :o) A doufat, že se tvoje přání zhmotní.

Z nitra: Není, není... snad příště. Díky

oslov radek: Díky

Dandy: Díky..

Hezké zasnění

Povedené...

No, není každej den posvícení :o(

Psavec: Díky. Za X si dovolím dosadit nekonečno...

Povolení uděleno na X hříšků.

I k lásce ( k povedené), může patřit určitá porce humoru. Někdy... Nebo ne??
Díky...

Sice jako srandovní báseň uloženo, ale spíš povedená milostná poezie by to býti mělo :o) Zajímavý by bylo, to přiložit ke skutečné žádosti o azyl.

jaryn: Díky. S tou rytmikou máš pravdu. Zkusím to vymyslet jinak. Máry by se mi do kupé asi nevešly. A chrápání průvodčího mi taky nesedí protože ani ve vesmíru, ani na měsíci se zvuk ve vzduchoprázdnu nešíří. Ale něco vymyslím.

Psavec: Díky..