to je dobře... nenech se přejet celá

casa.de.locos: nějak mi přišlo na mysl, že by mohly ukrást mě. kousek po kousku.

díky. dnes už den tolik přešlý není, jen trochu přejetý. posmrkávej, jen pozor na zánět středního ucha. ten z toho bývá. vždycky radši všechno ven.

vidíš, mně se vždycky straky líbily, říkala jsem si, že musejí mít hezká hnízda.. jsou to zlodějky, ale kradou jenom malé věci. i když ani to se nemá. havranů jsem se bála..

nevím jestli je to tím, že je dneska přešlý den, ale chce se mi z ní trošku posmrkávat

kmotrov: skvělá, díky! :)
uvidíme...

:-)
Takhle nějak to začíná.

A takhle někak končí:
ttps://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=22394-na-ceste-z-tveho-srd
ce

Mrazící, krásné.

Yana: děkuji za komentář a pochopení.
oslov radek: v to doufám.

tvoje básnička je výstižná, v závěru opravdu zabolí, pěkné zpracování, líbí se mi ta spousta maličkostí na které je lépe zapomenout i když kdysi tolik dávaly, i braly

kmotrov: děkuji mnohokrát, opravdu.
ano, sladkých 18, dělat se mladší mi zatím nevyhovuje. jsem ráda za tvoji interpretaci, protože u té jsem měla taky pochyby. snad protože vrstevníci by se nechytli. celá ta historie je mi často bližší než současnost.
děkuji ještě jednou.

oslov radek: děkuji.

tohle si zapamatuju...

dojemné

Tohle je doopravdy mimořádně zajímavé. Milostné verše psané rukou mexické malířky Trockému v jejíž domě nalezl azyl. Opravdu velmi neobvyklý námět na amatérském literárním serveru. Velmi dobré provedení a schopnost vžít se do někoho generačně a myšlenkově tak vzdáleného.
Výjimečná záležitost . A jestli je Ti doopravdy 18 let, tak smekám.