Máš pravdu. Už od začátku jsem to pojmenoval blbě a zbytečně složitě. Zvykl jsem si slovo "metrum" používat pouze v muzice, což je samozřejmě blbost. Je to pochopitelně to, o čem mluvím a myslím, že ty jistě dobře víš, jak jsem to myslel. Takže se omlouvám za zmatení pojmů a zároveň i za to, že se z Tvé básně stala kost pro hyenu (stačí se mrknout do deníků). Už ti sem nepolezu. Nebaví mě to.

Jen abych tu něco uvedl na pravou míru: ať si samozřejmě každý říká co chce, jen zkrátka jsou věci, které jsou subjektivní (líbí se mi, něco mi dílo evokuje, hraje mi zvukomalba), a pak jsou věci, které subjektivnímu dojmu nepodléhají - a to je i rytmus. Jednoduše proto, že je měřitelný. Nuď tedy je, nebo není. Bez ohledu na názor :D

Orionka: ať víme o jakým rytmu se tu bavíme:

-U|-UU|-U|
U|-U|-U|-U|-U|

-U|-U|-U|-U|-U|-U|
U|-U|-U|-U|
-U|-U|-U|

-U|-U|-U|
-U|-|
-U|-|
U|-U|-U|-U|
U|-UU|-U|
-U|-U|-|

-U|
-U|-U|-U|
-UU|-U|-U
-U|
-UU|-U|

Ani nevím, jestli se chápeme, když se mluví o volném verši? Volný verš nezávisí na rýmech, ale na metru - rytmické normě. Ta tu nastavená není. To ale neznamená, že tam není rytmus jako takový - opak toho je evidentní z toho zápisu přízvuků. On se neschovává a nevytahuje podle potřeby, akorát se tu potkávají lidé, kteří si v těch pojmech nerozumí.

Tom Cortés: DDD: Musím říci, že mě diskuse zaujala víc než dílo, ze kterého mám stejný subjektivní čtenářský pocit jako DDD: obrazy hezké, ale neladí mi k sobě, postrádám nějakou jasnou jednotící linku... a čte se to špatně, trhaně. Ovšem komentáře, to je jiná :). Rytmus, co se schovává a vytahuje podle potřeby, mě upřímně pobavil. Tome, já myslím, že by ses uplatnil nejen jako textař, ale klidně i jako prezidentův mluvčí, máš na to! (y)

DDD: Subjektivitu beru. S tím rytmem jsem to myslel tak, že to nesleduje cíleně pravidelné metrum, ale přesto je to podvědomě téměř celé trochejské, právě proto, že jsem primárně textař, a rytmus mi tam skáče už dost automaticky :)

To si piš. Opravdu mě nemusíš přesvědčovat. Nejsem pitomec. Nejde mi vůbec o žádné stopy. Chtěl jsem jen vyjádřit svůj subjektivní pocit ze čtení Tvé básně. Nemění na něm bohužel nic ani návod ke čtení, ani tak náhle nalezený rytmus :-)
Ty obrazy jsou krásné. Svobodné.

ach

DDD: To je zvláštní. Zkoušel sis tohle přečíst nahlas tak jak je to zapsáno, po verši, s pauzami na konci veršů? Je to totiž docela výrazný trochejský rytmus, který je - pravda - v prvním verši zakamuflován tím slovem "docela".
Ale když člověk přiřadí rytmicky předrážky k předchozím veršům, vyjde mu z toho téměř čisté trochejské frázování.

To jsme si asi úplně neporozuměli. Nevím, jestli to dokážu správně vyjádřit, protože není, čím to změřit, či definovat. Ale rozlišuju básně, v nichž jsou patrné určité (sice volné, ale pořád ještě znatelné) vnitřní vztahy - ať už rytmické, nebo zvukové, a pak ty, které jsou sice, jako třeba tahle, plné hezky znějících obratů a obrazů, ale jednotlivé fráze mi nesedí k sobě. Jsou jak útržky z několika různých básní. Vím, že to je tak taky správně, chtěl jsem jen říct, že ty první mi jsou prostě bližší. To je pochopitelně pouze můj názor :-)

DDD: Tak rozhodně. Kdyby tam byl nastavený rytmus, sotva by to mohl být volný verš! :)

Je to opravdu moc hezký. Ale mně osobně tady vadí absence čehokoli, co by to aspoň trochu rytmizovalo (nebo jak to nazvat). Nepochybuju o tom, že tomu nerozumím a není potřeba mě přesvědčovat, že je to tak správně. Prostě se mi to špatně čte. Nějak mi to neladí a kazí mi to jinak moc hezkej obrázek. Promiň.

lidus: Proč taneční? :D

Hééj, naše časy tanečních před deseti lety! :-)

KUK :-) Hezky originální s hodně poetickými momenty :-)

Něco v představách ;-) Tak jo, brouku :-) Díky za osvětlení Tvý tvůrčí praxe ;-)

Zamila: Přikrášlené moc nejsou. Však jsem psal, že každé slovo tam významově hraje. Něco jsou prožité věci v reálu, něco v představách.

Tom Cortés: Ale forma u Tebe nad pocity očividně převládá mnohem víc než u mě ... Proto se ptám, zda máš ty básně odžité. Nebo na ně roubuješ hodně staré vzpomínky a nebo ty přikrášlené (pro formu).

Zamila: Sednu, napíšu první verš nebo dva, upravím je rytmicky a pak si třeba řeknu: ty jo, k tomu by se výborně hodila sonetová forma. Rytmus už mám nastavenej, rýmové schéma z toho vypadne samo a je dost dané formou a vím už přesně, co musím dopsat.

Tom Cortés: Za pět minut a bez slovníku rýmů ? Tak to seš geniální ! :-D Ale jako fakt.

Tak jak to ale máš ? Sedneš si, máš schéma a na to roubuješ vzpomínky ? Nebo máš vzpomínky a řekneš si, že teď nutně z nich musíš napsat báseň ? A píšeš hned z čerstvých pocitů nebo později a lovíš v paměti ? Jsem lehce zvědavá, no ;-)