puero: Záleží na tom, jak dokážeš rým využít. Jednak má funkci rytmickou, kterou si jako hudební textař nemůžu odmyslet (původní poezie byla mimochodem zpíváná nebo recitovaná do hudby).
Důležitější je ale, že rým vytváří napětí a pointy. S tím napětím si můžeš dost hrát. Rozbíjet čtenáři očekávání, nebo naopak očekávání v závěru naplnit a docílit katarze. Můžeš taky pracovat s vnitřním rýmem, který věty rozehraje. Můžeš využívat rýmová echa a tím zvyšovat naléhavost a sílu sdělení. Můžeš taky používat jen asonance a rým tak změkčit.
Rým působí na čtenáře tak, že je dílo na poslech úplné a ucelené. I to můžeš různě rozvíjet a rozbíjet, abys čtenáři navozoval ve správný moment správný pocit.
Rým do poezie rozhodně stále patří, jen tu práci s ním umí čím dál tím méně lidí a málo jeho funkci chápe. Proto posloucháme, kdovíjaký to neni přežitek. Opět jako v malování. Není důležité umět kompozici, stačí stříkat barvu na plátno a dát k tomu příběh.

Zábavné. A přece mi na tom hapruje jedna věc, kterou za zrovna moderní nepovažuju: rým.

Má dnes vůbec ještě rým nějaký účel? Dřív ho lidé potřebovali, hlavně v lidové ústní tradici, aby se podoba díla zachovala pokud možno beze změn v ,,kolektivní paměti lidstva". Ale dneska je to jen takové falešné pozlátko pozlátečko, a identifikátor pro neználky, aby věděli, že čtou básničku. Jo, vnímám rým v poezii jako něco co se pomalu stává formálním retrem a retardem.

Zamila: Co já jsem taky za chlapa...

Zamila: Ale není :P

Krásná a křehká, taková "vrchlická" ... ;-) Líbí se mi moc. Jakoby to ani nepsal chlap ... :-)

Dobrý je to :-) Tematicky sice nic moc pro mě, ale beru si z toho, co mi sedí :-) No, jako by byla o mně :-D ;-)

Přidán odkaz na písničku ;)

https://soundcloud.com/tomcortes/tom-cortes-loni?in=tomcortes/se
ts/tomcortes

mechanická okurka: Díky, to se nedivím, jsou to čistý daktyly se střídavě neúplnou stopou v koncích verše.

Krásně to rytmicky šlape, dovedu si to předtavit zhudebněný :)

Tom Cortés: No, to je mi jasný :-) Ale vychytání slov do toho taky dobrý :-)

Zamila: To jsme se učili jen jako formu, obsah je volnej.

To je dobrý a zastarale hezký a tajemný :-) Se máš, že se tohle učíš a všim tim projdeš ...

Stin: Proč se omlouváš? :D Pro tu je tu sekce komentářů, aby mohli lidi psát subjektivní pocity, ne? Za to se člověk neomlouvá ;)

A jinak jo, je to záměr. Vždycky si u vázaný poezie určuju formu ještě před druhou strofou.

Tom Cortés: Ovšem jestli je to záměr, tak se omlouvám. :D Jen mně se to prostě čte s tímhle rytmem špatně.

Tom Cortés: Jistě. První, druhá a čtvrtá strofa, vždy první a třetí verš, a potom ve třetí strofě druhý a čtrvrtý verš. Mně tam prostě ten přechod mezi 3-2-3 a 3-3-3 nesedí.

Stin: Vždy je daktylský začátek, střídavě trochejské nebo daktylské zakončení a uprostřed opět trochej, nebo daktyl, ovšem tentokrát volně. Moc nerozumím, kde to může skřípat.

Stin: Můžeš být trochu konkrétnější? S tím slovem "rytmus" se tu totiž, jak jsem koukal, operuje dost svévolně.

Na pár místech mi malinko nesedí rytmus (převážně místa, kde se zvláštně střídá 8 a 9 slabik), ale obsahově je hezká. ;-)

Orionka: Tohle by měla být sloka, která to rozkryje:

Z kůry stromu prýští míza
Někdo do něj v noci ťal
Nezbývá než znovu lízat rány
když jsem v létě neuzrál

Zamila: Já myslím, že to je výhradně tím, jak jsi vnímavá a přemýšlivá :).