Tak to je opravdu nádherná, hluboká, silná báseň, skvěle vyjádřená.
Ono žít pro druhé, je krásné, ušlechtilé, ale... Naučila jsem se na sebe občas podívat jaksi zvenku, jako na ty lidi kolem, co potřebují vyslechnout, poradit. A začala jsem se k sobě taky tak chovat. Podívám se na sebe jako na někoho "cizího". Vypovídám se sama sobě, objektivně si třeba i poradím. Asi to zní hodně šíleně, ale tak nějak se mi to osvědčilo a funguje mi to. Lidi mám ráda, ale jakmile začnu cítit, že na mě chtějí hodit své problémy nebo se jen nechat politovat a vysát tím ze mě energii, odmítám (občas se nezadaří, samozřejmě :) Soucítím, promluvím s nimi, zkusím poradit, ale někdy tak jasně cítím, že oni ani vlastně nechtějí vidět řešení. Jsou spokojení se svou pózou "politováníhodných".
Prostě sama sobě za to stojím...

Orionka: tohle je asi nesmrtelné téma, takový ten vnitřní souboj, tam se chytá asi téměř každý :)

máš pravdu, snažila jsem se to uspořádat, tak mě těší, že to tam vidíš.. z mého hlediska tam pointa je, ale určitě by to šlo dotáhnout i jinam.. udělalo mi radost, jak to na tebe zapůsobilo, byl to záměr, díky moc za komentář :-)

vanovaso: na některé věci zůstane člověk vždycky sám.. přeju hezkej den :)

Marnerin: a máš k tomu pádný důvod anebo je to jen takový rozmar mladičké holky? pokud nemáš důvod, nehraj si s tím a nestav se zbytečně do role "smutné".. ;) život máš před sebou, tak si ho užívej :-)

Tohoto hříchu se myslím dopouští víc lidí. Snad jenom dítě, někdo mentálně postižený nebo takový ten čistý člověk plující životem bez potřeb a závazků (velmi vzácné) je vždycky upřímně jen sám sebou. Všichni ostatní si nasazujeme masky, máme jich spoustu pro různé příležitosti, a teprve za celým tím zástupem druhých já schováváme sami sebe.
Jsem se nějak rozepsala, inspirovala jsi mě :).
Takže k básni. Pěkně jsi vyjádřila myšlenku, ty obrazy sedí. I když je to volný verš, cítím v něm určitý řád, pomáhají mu ty občasné nenásilné rýmy. Kdyby to v závěru završila nějaká pěkně zrýmovaná pointa, nemělo by to z mého pohledu chybu :). Ale chápu, že jsi chtěla vyjádřit naléhavost, ta tam je.

Jenže mě se pořád chce.

CHápu, Amělie, moc dobře chápu, a doufám, že už to přešlo, anebo to ani nebylo o tobě...

Zamila: pokud bude dostatečně ujetý téma, proč ne :)))

Amelie M.: No, jasný, tak někdo tu přes kraviny bejt musí :-D Teto :-D Takže už se těšim, až se zúčastníš další psanecký soutěže :-D

Zamila: nejhorší je, že jak mám daný nějaký pravidla, většinou mě napadají samý kraviny :)) mně se líbilo, že ze mě vypadlo na začátku takový drama, který jsem ale díky právě pravidlům, mohla nechat sklouznout k lehké (sebe)ironii.. :)) díky

Moc se mi líbí tohle:

"Velký vůz v oblacích píseň Malému tiše zpívá
Můj muž na zemi opět znuděně zívá"

No, z části básně čiší Tvůj lehce ironický pohled na věc, z druhé části je pak znát to, jak se snažíš o rýmy, ale přesto si z toho vlastně děláš srandu :-D

Je to fajn, ale ta povinná slova a forma, to to prostě svazuje, no.

Yana: udělala jsi mi radost, takhle nějak jsem si přála, aby ta báseň působila, děkuju :-)

Kdo by řekl že z první sloky se vyvine lehce ironická básnička, moc se mi líbí verš Velký vůz...pak už to vzalo tedy spád, ale je to pěkné, v rámci zadání je to fajn

PrimaDen: to mě těší :)) snažila jsem se o jistou dramatičnost a pak takové vtipnější zlehčení.. něco jako ironie na pocity :-) díky

no mě se líbí..fakt:))

koiška: ono je to někdy rozumnější :)) díky

Orionka: máš pravdu, vůbec jsem ji "nevyseděla" .. napsala jsem ji během pár minutek a jak to bylo, tak jsem publikovala.. obávám se, že metoda "vysezení" u mě funguje jen u fejetonů atp., kde jsem schopna vidět s odstupem času případné nedostatky.. u básní to většinou vylepšuji do mínusu :)

no s klokočí.. jasně, to bylo naprosto účelové, to prostě neokecám! :))

jsem ráda, že se ti aspoň něco líbilo, díky za názor :)

Amelie M.: Mé touhy jsou docela neskonalé
a přesto dávám jim častokrát vale.

Já svádím ráda, ale jsi první, koho jsem kdy svedla k účasti v básnické soutěži, to mě těší :). Nepřipadá mi, že bys něco obšlehávala, ta forma byla přece daná. Stejně jako Jiří myslím, že to chtělo ještě trochu "vysedět", uhladit kostrbatosti. Taky mám trochu averzi na slovo "klokočí", které se sice výborně rýmuje, ale tady mi to zní kapku účelově - už proto, že klokočí nemůže nikde růst, už dorostlo, jde o suchá semena keře klokoč. Ale líbí se mi zvučný závěr a myšlenka.

Jiří Turner: díky za komentář :) je pravdou, že jsem to napsala v rychlosti a navíc jsem formu obšlehla od orionky (tímto se jí omlouvám!! :), která jistě ví, "o co jde", protože v tomto nejsem zrovna zběhlá a netušila jsem, jak dlouhá báseň může být, zda se mohou slova skloňovat atp., ač v zadání něco naznačují, chtělo by to hlubší "studium".. dle toho, co napsali jiní, bych řekla, že pravidla úplně nedodrželi..

pokud mě vyhecuje i další kolo, slibuju, že už k orionce nakukovat nebudu a pojedu na vlastní pěst.. naprosto hravě :))

asi nejvíc mě na této básni štve název, tak podobný názvu orionky, jenže mi k ní tak moc sedí..