To myslíš opravdu vážně?

Krásné....
Též já mám někdy tajné přání,
však míle dlouhé mi v tom brání.
Přec snad někdy splní se,
a hvězda nová na obloze zrodí se.

ALIWIEN: děkuju, Ali, ta naděje umírá poslední už docela dlouho, ale.. to sem nepatří. I já jsem ráda, že po delší odmlcejsem se do toho zase dala.....čao:-)

Zdravím Ivanko, co k tomu dodat? Snad jen, že naděje umírá poslední a verše tohoto typu Ti rozhodně sluší víc, než ty smutné. Tak hodně štěstí a sil do další tvůrčí práce.

nostalgik: jé, děkuju mooc!!!!!

slyšet dvojhlas jak v srdci zpívá
znát teplo lásky objetí
kde samota jen zimomřívá
dosud krutě vládne ti

znát polibky, znát něžná slova
dvě růže stuhou omotané
jak dávná naděj Fénixova
z popela ať láska vstane

PrimaDen: Děkuju, víš, to je taková má "vize" A moc mě těší, že jsem přeci jen byla pochopena. díky, díky!!!

Děkuju všem. chápu, že někomu může být toto dílko nesrozumitelné, ale pokud jsem chtěla vyjádřit to, co jsem měla na srdci, asi to jinak nešlo, tak promiń, Haničko, k tvému mládí můj smutek nepřísluší...

nevím, teď asi nejsem soustředěná bo co.. každopádně jsem si ji přečetla třikrát, stejně to ve mně nic nezanechalo..

ale fotka pěkná...

no jo, rýmy... rýmy hodnotím víc, protože snaha se cení... navíc se mi líbí vždycky..

možná se mi zdá, že jsou zbytečně vyplněné slovy, ale to je na autorovi..:)

Tak, jako když cítím stát lásku za dveřmi, u zpívající fontány jsem měla stejné pocity... nedočkavost z příštích minut, obava z konce... krása, fakt umíš!

Tahle za 100! Krásně se čte, naděje je skvělá,touha se vyplní a sedmikrásky zase budou, neboj!

Moc pěkná, s kapičkou smutku... Líbí se mi i volba obrázku.

Ivko super....po jedné smutné..zase další verše plné naděje..
zvlášť ty 3 poslední sloky mě oslovily....

Jako skoro vždy...hodně poetická a ....velmi smutná

Každá tvá nová báseň je střípkem do pestrobarevné mozaiky s názvem život... Tvé básně patří mezi mé oblíbené:-).

nostalgik: Ja to tak, děkuju!!!

To je moc hezké, trochu smutné, ale asi to tak má být, viď?

ty víš kdo, ty vodo zpívající,
s krůpějí v dlani se mnou stál
na shodné nálad vrstevnici
a osud za svědka si bral

nevíš proč, vodo zpívající,
byl odvanut jak větrem šál,
v tvém zrcadle zřím řeholnici
kde pramen lásky klokotal

Je skvělá...