loner: Děkuji, moc si toho vážím..

hezké ... :)

je to hezký dee .... a moc dobře napsaný ...

Yana: Děkuju!

Mně se líbí to vyjádrění zoufalství, smutku a zřejmě opravdu tvého současného neštěstí. Styl i téma se mi zdají vyvážené. A jestli je opravdu něco co tě takhle vzalo tak přeji ať je brzy lépe. Nádech, výdech to je oč tu běží, bez těch běžných úkonů žili bychom ztěží.

taron: Děkuji.

Hmmm...co může být pro mladou dívku jako ty to nejhorší zjištění na světě ?
Báseň je moc silná....my nevíme, co se děje, ale v tobě se něco hodně významného děje a bolí tě to...hm....jsem tu, kdybys potřebovala, ju ?
Hmmmm, oči mé mrzí...jak přišly brzy.....toto není dobré, to něco znamená :)

D_P: Nechci bejt hnusná, ale včera jsem se rozhodla řešit daleko jiný věci než melodii mejch básní.. Stejně nikdo nechápe význam. To že znáš obsah neznamená, že znáš význam. Obsah není dobrý. Obsah je to nejhorší zjištění na světě.. Jinak dík.

No mohu být kriticky ? Jiste je to jiné a pokus směrem někam - bohuzel neni určeno kam ... Melodie mi moc nehraje ale obsahove je to dobre

Děkuji Vám!

velice zajímavé dílko, líbí se mi. :)

Dílo. A dobré dílo. :)

taron: nemůžu se osamostatnit, když mě nikam nepustěj..

To jsem měla doma....tak se drž...musíš být silná , možná by bylo dobré se rychle osamostatnit, třeba by tě to tak neničilo, nevím, sama uvidíš, kam tě život odvane...:)

no mazec.... soucitim....

taron: U nás nikdo tohle neocení.. ani ona.. jinak děkuji..

FallenAngel: Melisa: Děkuju Vám, ale nic z toho se nedozví..

Souhlasím se všema komentama..srab ? Nejsi srab...ale neuděláš- li to---nedáš-li tu báseň na stůl tak ...tak se nic nevyřeší...ty nechceš, aby se něco řešilo? Začni řešit..když víš co máš řešit...já vlastně nikdy nevěděla že mám něco řešit, ale ty si to uvědomuješ..víš jasně , co od maminky chceš...co žádáš....lásku bez podmínek, porozumění...a vzájemnou úctu, blízkost..žádáš pochvaly a né nadávky.............:))
Jenže víš, co je na tom nejsmutnější ? Ona žádá to samé od tebe...pochvalu, porozumění, blízkost...pohlazení...pokus se jí dát svou lásku , ona prostě jen nemůže ...je zdrcená, zničená, podlomily se jí kolena v celým životě....neví možná jak dál...je unavená životem...nešťastná .
Vím , že to ve svých letech moc ještě možná nechápeš...ale život opravdu není procházka růžovým hájem , je to každodenní boj o chleba, místo na slunci.. až jednou budeš mít své děti pochopíš..., ale kdyby se ti to povedlo hned..bylo by to to nejúžasnější na celým světě..už teď bys chápala maminku - ctila bys jí....a pochopila, že jednou až jí ztratíš, tak ztratíš kus sebe....přijmi za sebe zodpovědnost...pomáhej jí! Držím Vám oběma palce !

Silné a smutné. Je mi líto, že to máš takhle s mamčou.. Snažíš se ukázat, že není v Tobě tak málo, jak si ona myslí. Snad se to jednou prolomí a na tohle už budeš jen nerada vzpomínat. Přikláním se k názoru Ziky. Udělej jí ráno snídani, polož jí to na stůl vedle a někam se vytrať. Uvidíš, jaká bude reakce. Hlavně to nedus v sobě, nebude to lepší!

Kdybych to měl hodnotit jako dílo, tak zatím nejpůsobivější, co jsem četl. A teď, prosím, úsměv :)

Ziky: Děkuju moc, ale na tohle jsem velkej srab..