Cením si, Nezvaný, tvých pokusů, ale podle mne jsi /zatím/ nepochopil základy tvorby haiku. Přijde mi, že do každé řádky nasázíš cokoli, jen aby to splnilo 5/7/5 - a to opravdu nestačí. Promiň za upřímnost.
Např. tvé

Návrat tmavých rán
veverka spí na stromě
svítí trolejbus.

myslím, že jsi chtěl vyjádřit něco ve smyslu:

ráno ještě tma -
však světla trolejbusu
svítí do oken

veverka se mi tam opravdu již nevešla:-))
i to, co jsem zimprovizovala, je však miniatura, ne haiku, ale aspoň snad o něčem.

Psavec:dík moc...

Modřín: děkuju!

človiček: díky ti za rýmovanou odezvu.

Nezvaný: že děkuju za slovo...

Lenča: děkuju...

Mlčeti Zlato: díky... blízko Krumlova je vojenský prostor, slýcháme ozvěny z cvičení.

Četla jsem nejdřív "jinde" a také mne nejvíc oslovilo prostřední. Třešňové listy jsou skvělé.

Ačkoli jsem na Řípu nebyla, na kopec vystupuji často přes 30 let... Jaká úleva jít taky občas z kopce.
Pěkně napsané, autenticky, jak má být...

Darmošlap1960: Děkuju!
Ano, lidé přijdou z práce a zatápějí, dým z komínů stoupá z údolí na kopec, kde byl předtím čistý vzdoušek.
Koník je zelený a živý, zvláštní, že je ještě v polovině října venku:-).

Moc nerozumím, oč ti vlastně jde.

Tohle mi přijde dobré, nosná myšlenka a solidní vyjádření. Prima!
Poznámka na okraj - dvakrát PŘEŽÍVÁM a příliš známé/vlastně už moc - LÁSKA A PRAVDA.

Ziny: Ziny, tak je dost dobře možné, že z haiku/senrju tentokrát nebude nic, ale třeba vznikne povídečka... a děkuju, moc jsi mě potěšil.
Jen ještě mít poetický rejstřík slov tak květnatý, jako má Roman!

Karpatský: díky... no, taky nevím, proč všichni lidé pod námi v Krásném údolí zatápějí v pět:-)... ale je to tak.
Je to teprve rozpracované, ale v pět se vůbec dějí věci: dvě hrdličky vzlítnou z telegrafního sloupu, protože je vyplaší vyhlídkový let - odpoledne v pět/pokud je hezky jako dnes/... a nad tím malým letadlem vysoko nákladní letoun... vše v pět odpoledne:-). Moc děkuju, samozřejmě máš pravdu.

Humorné, ale zde bych změnila:

za svetry se dobře platí/plést svetry se přec vyplácí

Psavec: díky, ještě plavu - venku - a pozoruju:-)

Nástin haiku tu je.

Mala: o dost lepší, Malá, tedy z mého pohledu.

Sasanka: prima zkratka - první a druhý řádek výtečný, klidně bych být tebou je někde použila jako zdařilou, neotřelou mini.

Nevím, co se vlastně / v básni/ stalo, je to příliš obecně vyjádřené.