Ty máš na řádové sestry v tvorbě nějak spadeno :-)
Pěkné a vypadá to, že vidíš za klášterní zdi!

Na mne je těch stejných konců -níku docela dost... a pana Škromacha sis vybral z jakého důvodu?? :-)

Docela pěkná poezie okamžiku...

Amorek je velmi vděčný kus... i pro recitaci!!

Opět souhlasím s človíčkem... náznak leckdy postačí...

Také mě pobavil komentář človíčka...
nicméně s úžasem pozoruji tvou hvězdu, jak stoupá výš a výš... a září.

Tohle se ti povedlo!
Zvláště poslední má /pro mne/ ještě něco navíc. Myslím jakýsi smutek...

Jen postřeh: zbavit poslední veršík SE - například
Nikdo by se nesmál: "Hrochu..." - Nikdo by mi neřek: "Hrochu..."

Celkově zajímavý text s nebeskou metaforou... ukončila bych předposledním veršem... abych se vyhnula opakování již řečeného a nechala doznít trochu tajemna.
Ne moc šikovný vnímám také druhý verš.
Jinak solidní!

Já mám tyhle formáty dost ráda, prvně s nimi přišel tady Psavec /na jiném webu/ a ten tvůj limerick má myslím taky dobře nakročeno!

Je to vtipné a má úroveň. Jsi v těchto říkačkách asi nepřekonatelný:-)

Mně se moc líbí... je zvukomalebné a milé...

Koala: díky!

Koala: aha, už vidím...

kmotrov: díky!Přesně to mne napadalo, když jsem jako nekuřák ty vajgly viděla...že jiní bojují o život a někdo lehkomyslně atd...

První a třetí skvělé, druhá mne moc neoslovuje kvůli slabší pointě.

Na rozbory nejsem, ale ani mně se nečetla tvá báseň nejlépe, a to je škoda, protože nápad má...

Psavec: děkuju:-)

snake_01: Pavle, ty vajgly mají být "překvapením" na závěr... jinak děkuju za tvůj dojem, který máš... ono prostředí nemocnice není jásavé samo o sobě...

Můrka to pravila i za mě... stále je v tvém textu co nacházet, i po několikáté!

borovice: díky, mám radost:-)