Dobrý - "Bojíme se nemoci a sami jsme nemoc"...

Souhlasím s Rosou. A těším se ten optimismus...

Psavec: Díky, vyřídím ;o)

Tak to mi líbí. Atmosféra, prostředí a pak ten závěr. Silný, výstižný. Díky.

človiček: Díky.

milovat se jenom z lásky
už je minulost
teď požadovat budou krásky
papír na bezinfekčnost
;o)

Smutně hezké.
Po rozchodech člověk vždycky ztratí kus sebe, co odejde s ní/ním. A pak to zoufale hledá, aby to zase doplnil.

Ano, "přežití uvnitř kruhu" je zajímavé, k zamyšlení.
Mě ještě zaujalo to "cosi", co se pohnulo. Vyvolává to hodně asociací.
A čert vzal mezery a vynechaná písmenka...

Metafory, obraznost, smutek. A je to hodně z reality.
Holt je na světě asi víc smutku, než radosti...
Díky.

To jsou ty předchozí pokusy o vložení, že?
Ale nakonec se dobrá věc podařila.
Rozpusťme kolektivní ego a vraťme se k ideálům květinových dětí! ;o)

Ty mně jednou zničíš bránici...
Měl bys taky ženskou variantu? Aby to bylo "genderově vyvážené". Dnes se na to hrozně dbá ... ;o)

Jistě - vzpomínky. A pěkně vyjádřené. Je v tom talent zprostředkovat je i ostatním.
Vzpomínkami se teď mnozí živí a možná ještě dlouho budou.

Moc děkuji všem za komenty. Hodně mi to v dané situaci pomáhá, abych úplně nezcvoknul.
U těchto mých "výlevů" se teď o nějaké formě vůbec nedá mluvit. Pátý týden domácího arestu prostě dělá své...

Smutek, ale hezky napsaný...

Pěkné. Moc se mi líbí "srdce lásku prasátkuje". Díky.

Jarovanek: Díky.

Sranda jako rouška proti depresi.
Moc se mi to líbí.

Ayla: Díky.
Ano, že o tom bude někdo jednou vyprávět, je jedna z možných alternativ...

Představuji si tu frontu eskymaček, kterým odmrazuji trička a mažu omrzliny... :o))))
Myslím, že nejsem jediný, komu svým svérázným humorem dodáváš optimismus a dobrou náladu. Děkuji.

Zase jsem se zasmál. Tvé humorné básně bych, zvlášť v této době, zařadil do povinné četby. Pro všechny.
:o)))