Pěkně plyne a poslední sloka je opravdu vyvrcholením. Hezké, díky.

Zajímavé. Dokázalas promíchat poetičnost se strachem. Aspoň tak to na mě působí. Díky.

Ale no tak... Sonety asi nepíše nikdo z nás, ale tak beznadějné to snad není. Zvlášť u tebe ;o)

A Belen nás svolá
a my budeme křepčit kolem ohňů
a proskakovat.
Někteří neproskočí a uhoří
pak se vrátí mezi nás
s ohněm v těle a planoucíma očima...

Zkrátka - čarodějnice se blíží ;o)

Proutník nějak změknul nám,
spát teď bude dlouho sám
nemilovat nelíbat
od paní má celibát.
;o)))

Na poslední štaci, jako zmrzlí sněhuláci, s uhly místo očí, nevrátí se kdo mezi ně vkročí...
Podívej, co to ve mně vyvolalo.
Hezké, ale slibovalas optimismus.

Jejda, to je hezké...

Smál jsem se... Nad poslední slokou jsem se ale hlasitě rozřehtal.
Opět velké díky.

Podařená satira.
Je to nově napsané nebo upravená starší verze?

Hodně smutku, bolesti. Ale i tady se dá najít optimismus. Pohnula ses přece vpřed touto básní...
Pěkné.

Je to pěkné. A bůhví proč, ze závěru mě zamrazilo.

Překročit hranu
vydat se na opačnou stranu,
vstoupit za zrcadlo
dělat, co jiného by nenapadlo...

Je to inspirující, díky.

Tys v tom hrnci smíchala všechno, včetně toho optimismu. Je to takový eintopf. Ale dobrý, moc mi chutná :o)

Už zase... v předchozím komentáři mi vypadlo "na". :o(

Čertovinka!!!
:o)))

Hu, silný závěr. A obávám se, že pravdivý. Moc díky.

Zajímavě pojatý evangelický námět. Díky.

Má to atmosféru a myšlenku. Pěkné, díky.

Taky už pesimismus...
Ale dobrý souhrn všeho podělaného. Díky.

Tak, a už mi došly varianty reakcí na tvá díla - všechny už jsem použil. Díky a piš dál.