Jen bych opakoval to, co vystihli pánové přede mnou. Moc hezká...

Díky za pozvánku. Podíval jsem se tam na Googlu a z některých komentářů se mi udělalo zle. Nulová empatie? Ne, kreatury to jsou.
Ještě jednou děkuji a měj hodně síly.

Co dodat? Snad jen "amen".

Líbí se mi...

Tak jsme kolego (smím-li použít toto oslovení) toho krtka pěkně roznesli. To by se Zdeněk Miler divil ;o)

PrimaDen: Rád pobavím; moc děkuji.

PrimaDen: No jasně, taky moc fajn "Chodím světem už pěknejch pár let, parným létem i zrmzlej jak led..."
Dík za návštěvu.

Krásná poetika ve čtyřech větách. Obdivuji lidi, co toto umí. Díky.

Moc pěkný fejeton, opravdu ze života. Málokdo, zvlášť málokterá, umí takto otevřeně napsat na toto téma. Vím dobře, že tyto pocity má hodně žen, holek, děvčat, dam (nehodící si škrtněte) a bývá naprosto zbytečné jim to vymlouvat. Ale pokud tyto postoje nejsou příliš chorobné, tak moc se zase neděje. My kluci zase trpíváme ješitností a taky si to málokterý z nás nechá vymluvit.
Asi bude u obou pohlaví v pozadí ta věčná lidská touha mít to, co nemáme, a mají to jiní. A samozřejmě taky ta móda/módnost. Která v jakýchsi nesmyslných cyklech přichází a odchází a někteří jí podléhají až příliš. Teď je to štíhlost. Dříve to byla plnoštíhlost až zakulacenost (stačí mrknout třeba na obrazy od Renoira, neřkuli Rubense). A kdykoli se to může zase změnit.
Ale pravda, která tady už zazněla, je, že holky vždycky byly, jsou a budou krásné. A my v nich vždycky tu krásu najdeme.

Momentka ze života, krásně popsaná pár slovy.

gabkin: Díky. Ty seš snad věštec. Pořád jsem v tom verši kroužil kolem jointů, brk a špeků, ale nesedělo to...

vanovaso: Děkuji. Ať vám zahrádkářům přeje štěstí.

Psavec: Dík, těším se.

Psavec: Díky, (ta Magdalena mě fakt nějak chytla...)

Věčné hledání a váhání. Projev citlivé duše a velkého srdce.
Pěkné zamyšlení, díky za něj.

že neznáme jak poznávat...

Ano, tohle je ze života. Zkusit se dá časový zámek na lednici. Pak jde otevřít až v nastavený čas - třeba v sedm ráno ;o)

Tak na ně, potvůrky! ;o))
Fajn, zas bude lepší neděle.

Všichni od života něco loudíme. Tragikomické bývá, že když se nám to podaří, mnohdy zjistíme, že to byl nesmysl a při tom loudění jsme přišli o mnohem důležitější věci.
Dobrý.

Nemám co dodat k předchozím komentářům. Opakoval bych tatáž tři slova.