To se asi dotkne každého. Popis všednosti (naprosto rozumím) a vyústění do smutné svíravosti.
Výborné.

"Vlasy odstínu něhy..." a "čas, co zůstane na věky", hezký.

Žádná kravina, sranda.
;o))))

Fajn okamžitá pocitovka. A dobrý kontrast v první větě.

holka.přes.ulici: Díky moc.

"Úsměv, co šel za tebou". Hmmm...

Dobré celé. Zvlášť "milostnice" se mi líbí.

Celé je to hezké. I když mě fakt dostal "knot, co se upil k smrti"...

Plné citu. Moc hezké.

vanovaso: Trefa do černého. Moje neodůvodněná nadutost, s níž předpokládám nebe.
;o)

vanovaso: No nevím. Jestli nebe existuje, snad existuje i peklo. Jsou lidé, s nimiž bych se v nebi dost nerad potkal.

vanovaso: Do puntíku souhlasím.

Psavec: Díky za pochvalu.

Přidávám se k Psavcovi - taky by se šikla.

všednost chce být napořád a plete se nám i do toho "Mám tě rád"

pešu: Díky.

Jj, kéž by.
Líbí se mi "neforemné střepy na závitech mozkové kůry".

Začíná to jako tvoje běžná humorná hříčka. Ale konec je hrubě ze života. Výborné.

poslední panáček
a z jointa obláček
nasednout na vláček
protnout svět zatáček
;o)

Jejda, to jsou emoce. A "pozlátka k zblití nezasytí" - hmmm... Díky.