Psavec: Jarovanek: Děkuji pánové.

oslov radek: Díky.

vanovaso: oslov radek: človiček: Děkuji moc lidičky.

Hloubka, pravda.

Klasicky dobrý.
Se šimpanzím trusem mám osobní zkušenost. Naštěstí se netrefil úplně přesně a přistálo mi to jen na levém rameni.

Něžná, pěkná...

To tak holky dělávají. I mně vypíchly a několikrát... Málokterá to ovšem přizná. Ale je to hezký (tedy ta báseň).

Pěkný návod...

Potlač smutek, hoď za hlavu Máně i Bóže a rozleť se za svým. Tím psaním už na tom vlastně začínáš pracovat.
;o)

:o)
Dušan Jasánek?

Před chvílí jsem komentoval jedno dílo, že mi při jeho čtení přeběhl mráz po zádech. Teď mi běhá pořád. Je to úžasné, neskutečné. Moc díky.

Jj, mám pocit, že my nikdy nedosáhneme takové národní hrdosti, jakou mají třeba polští sousedé. O jiných národech ani nemluvě...

Přeběhl mi mráz po zádech. Takže jasně palec nahoru.

Přesně vystiženo "dá-li se mluvit o směru". Každou chvíli ho ztrácíme...

Není to jen poklidná letní plážovka. Závěr naznačuje něco víc.

Souhlasím s úžasným koncem, zacloumalo to se mnou ale celé. Hlad, co skučí v nitru - dokonale trefné.

A z těch tužeb krájí a v básních kolem sebe rozhazuje...
Hezký.

Nádhera. Ukout životní zkušenosti do veršů.

Září z toho odevzdání. Vzbuzuje moc hezké pocity, vzpomínky.

Konce cest bývají někdy začátky dalších. Asi nejpodstatnější je neuvíznout. Moc dobré.