Ahoj u Psanců.
Nic ve zlém, ale chtělo by to textovou korekturu.
Ale jinak zajímavé. Evokuje to Poeova Démona zvrácenosti.
Díky.

Možná jenom říkanka, jak píšeš, ale dobrá, pravdivá. Především ten závěr.

Dobrý. A včelky? Mohly by dost ovlivnit to, o čem píšeš. Kdyby každé píchnutí bylo také to poslední.

Jasně. A někdy je třeba dát si kávu s rumem bez kávy. ;o)
Je to život...

Jak říkáš - dílo si žije vlastním životem. A to je vlastnost dobrých věcí. Evokují nejrůznější pocity, výklady...
Hezké.

Moc hezké. A závěr je nejlepší.

No jo. Hus a jeho nabodeníčka. Odstranil sice spřežky, ale netušil, že v době počítačů se to stane problémem.
(Naštěstí jsem zvyklý z "dřevních" dob bez české lokalizace na texty bez diakritiky).
Takže - krásné i když hodně smutné.

Klasika! Tvůj humor neomrzí.

Četl jsem to mockrát a vždycky mi po zádech přeběhl mráz.
Líbí se mi to, hodně.

Rouška na ksichtě
jistě spasí tě!

Přiznávám, že haiku není zrovna můj šálek kávy.
Toto mě ovšem dost zaujalo. Pěkný, dík.

A místo krás, najdeš jen mráz,
co vzdorovat mu umí
jenom zimostráz.

Dobrá.

basak.venda: Díky.

A jak přišla pandemie
už je konec sodomie!
:o)

Má to opravdu podmanivou atmosféru.

Chaos vše mísí. Takže nepotřebujeme vařečku... ;o)
Buď vítána mezi psanci.

Kmitočty v tichu, křičí o hříchu.
Otřou se o břehy, upadnou do něhy.

Vina je pocit.
Pocity si tvoříme sami.
Co sami vytvoříme, máme právo odhodit.
Odhoďme vinu.
Protože, jak správně říkáš, dnové letí...

Áno, áno. Nezbývá, než citovat slavného českého velikána: "Chlast - slast".

Hvězdy se houpou, chvěje se zem.
Tak nebuď skoupou a vem si mě, vem...

A o tvém nádherném přednesu už jsem psal (a nejen já).