Psavec: vanovaso: Možná je to jako s cestou, která může být cílem sama o sobě. Třeba je smyslem kladení otázek a ne nalézání odpovědí na ně.
Díky.

Jj. Shrnul bych to Švejkovým "Člověk si myslí, že je gigant, ale je hovno kamaráde."

Šťasten, kdo v hlubinách nachází světlo...
Pěkné.

Přesně, jak píše človiček. Není dílko od tebe, které bych si rád nepřečetl a ostatní, myslím, jsou na tom podobně.
Děkujeme.

Když oni už to všichni napsali přede mnou (človiček se svým klasickým hloubovým rozborem).
Tak snad jediné, co ještě nikdo nenapsal - díky.

korálek: Díky.

Je to jedna, podle mě, z lepších variant života.
Skvěle napsáno.

Cesta po americe? Nebyl by cestopis?
A že život plave ve vzduchu je mnohdy pravda.

Anička určitě myslí oči a řasy. Viď?

Hu! Strašná představa. Stejně jako ukousnutí při felaci.

Moc pěkně vyjádřeno.
Jedna strana toho podivného vztahového mnohostěnu. Pak je tam třeba strana: víš, že to je/byla láska, ale protějšku je to fuk.

Tak, tak. A mám pocit, že se temnota pořád víc rozlézá. Jako svrab nebo nicota v Nekonečném příběhu.

PrimaDen: Kéž by stačily jen ty úsměvy.
Díky za přečtení.

vanovaso: Karel Malcovský: Martin42: Díky.

Psavec: Jo, to já tak někdy pravdu utrousím. Výjimečně.
Díky.

Opět klasika!
Žádný kumšty, žádný tlachy,
sexujeme jen za prachy.

Fíha! To bylo něco. Musel jsem googlit, co jsou Brutnák, Lichořeřišnice a Sléz. Už jsem se zaradoval, že jsem poznal aspoň jednu rostlinu - břízu se zapomenutým háčkem. Než jsem si uvědomil, že je to druh větru. Ale, ty břízy tam vlastně jsou (a taky lilek). :o)
Ale dobrý.

Psavec: Karel Malcovský: Že by v okamžiku, kdy jsme si mysleli, že se všechno daří?
Díky za návštěvu.

A42: No, pokud se člověk zabývá astronomií, tak určitě.
Díky za komentář.

Ahoj u Psanců.
Nic ve zlém, ale chtělo by to textovou korekturu.
Ale jinak zajímavé. Evokuje to Poeova Démona zvrácenosti.
Díky.