tak to mě docela dostalo:)...víc takových by se mi tu líbilo:)

všechno nejlepšíííí:)...

měla jsem myš...dodnes si na toho malýho tvorečka sem tam vzpomenu...
ano člověk umí mít rád:)

hm:)...dokonce by mě i zajímalo, jak to bude dál...
taky jsem čítávala harryho...je tou součást mého "dětství" a mám pro něho slabost ještě dnes:)...jsem se přiznala zase k něčemu, co?:)

jáj:) krátce...výstižně:)...tady je někdo zamilovanýýýý:):P

dotkneš se mých úst,
a navždy chci držet půst:)
(to je rým, co se mi teď vybavil z "dávných" doby, kdy se jeden zamilovaný pokoušel o ...ehm...báseň:))
ale myslím si, že tohle dává smysl...zamilovaný smysl:)...takže jo...hezký

víš co vidím...velký mužský kabát a to teplo...to je cítit:)...
moc krásná slova:)

moc slov, moc slov, dalo by se to říct i krátce:)...ale první sloka se mi vážně líbí...jen si myslím, že jsou tóny...a ne tony:)...to mě trochu vyrušilo:)

no myslím, že pokud ti to trvalo pět minut, tak je to fakt dobrý:)...jako nebudem si nic namlouvat..není to nic světoborného, ale kdybys to rozpracovala (třeba personifikace smutku v našem běžném životě)...ty jo:)...to už by nebyla taková blbost;)...

utápět kostky ledu v očích...to musí být přece láska:)

nu:)...chtěla jsem se zeptat, kam ty na takovéto cinkání chodíš?...ale ty mi to stejně neproszradíš:)...rolničkovitej anděli:)

tak ta je vážně propracovaná...a líbí s emi ten konec...úplný konec:)...ať žijou noční můry:)

;).. jo tak éliška:)

je tak mile jiná...a tak květinově okouzlující:)

to je teda vyznání:)...zjistila jsem, že úprava dodává básni takovou lehkost...ta tvoje s emi moc líbí...jen mi přijde, že básnička není úplně výstižná...trošku jsem se uprostřed ztratila, ale asi jsi řekla všechno co jsi chtěla...:)

lehce se dotknout
cítíš-li touhu
ty a tvé oči
je to tak rozdílné
a nebe překrýváš minulostí
- a tohle je vážně..:)...krásný:)

vyznání...to jo...ale myslím, že snad není až tak černá:)možná trochu do šediva a že ty barvy se zase brzo ukážou...nebo nééé?...

romantika...ale chyběla mi tam trochu ta čtvrtá dimenze..taková ta pachuť, co zbude až tu básničku "zavřu":)...ale lesní plody...tak to jako mňam:);)

...víš...nějak povzbuzující "dokud žiju, budu psát!" - toho se drž:)

zatím ahoj sluňáku:)

snivá:)...a kdo říká, že se to někdy nesplní?:)
ps...to jsi ty na té fotce?:)

nejlíp se člověk zpovídá u kafe a u velké tabulky černočerné čokolády...člověk pak v tom není sám...a necítí se jako ovce(aspoň mně to tak funguje):)
jinak se mi líbí tvoje obraty a vůbec kompozice...