je taková rozverná...je mi blízká:)

:D normálka

líbí se mi ta pointa;)

je to klasika, trochu strojená, ale myšlenka krásná...to teda jo!:)

neuvěřitelná!

neskutečně jsi mě teď dojala, vidím to a miluju ty tvoje maličkosti, který dokážeš dít do básní nebo do "povídek"...krémy, mýdla, pláž, bílý šaty, svačina...jako bych tam byla...a jednou tam chci být! je to ryzí veru, je to o životě..ať už je jakýkoli

tak to prostřední...je v tom všechno...z čeho mám strach a borůvky mi taky chybí!

a pak musela přijít zklamání...aby zase přišlo štěstí...smutná, ale přestože tohle není tak úplně můj styl...cítím ji

tak něžná! a krásná

vstávám s odhodláním, který za den nestihnu..a závěr! jako bys mi psala z ruk! (a to i když nemám doma mafiána:)

tak minimálně poslední mě má být mně a za druhé nejsi jediný, kdo je opomenutý;)

a k básničce jako celku, líbí, hlavně a tak pláčeš v návaznosti na a v duši máš díry...jen nevím jak moc je to o lásce a jak moc o smutku;)

tak neskutečně smutná, tíživá... když už vím o čem tu píšeš, o to silněji to prožívám..

po dlouhé době tě zase čtu a pořád je mi to tvý psaní tak blízký;) modrá je dobrá

ooo, hezký!:) moc

tak to jo! určitě! dobrá..alenko;)

vzals mi dech milý DDD...jak té bezmocné vlaštovce..! nádherná

tak se jdu za tebou zase podívat a zase vyloudilo moje srdce jedno tiché melancholické "ach" :)

jo, nadávají, ale krásně tě to inspirovalo..líbí

ten konec je výborný! děkuju ti za ni;) cítím z ní najednou ten tvůj klid a osvobození? ano, dyž odpouštíme...stáváme se volnými:)

řeže ... oddanost, všechno tak důvěrně známé a zároveň všechno, z čeho jde strach

cítím to, dobré:)