Vladan: Souhlasím s chybami, které vznikly mím přepisem a určitě na nich zapracuji. Už jsem si zvyknul na Tvůj realistický pohled na věc a tudíž mne komentář ani moc nepřekvapil, ale díky i za takový. Nevím jaká je statistika úmrtí žen, narozených v blízkosti mostů, ale to není v této povídce podstatné. Spíše jde o vyjádření jistého koloběhu života a myšlenky znovuzrození. A vše se váže k jednomu místu, onomu mostu. A pokud jde o zvýšení přítoku vody v řece (potoce) , určitě to možné je, stačí jen do vodního toku přivést ještě jiný. Ale ani toto není podstatné, opět v tom vidím vyjádření toho, jak se vše v průběhu času mění.
A navíc je toto psáno rukou ženy a těm ne vždy, my muži úplně rozumíme.

Někdy hledáme daleko ve hvězdách, vhlubinách vesmíru a nakonec zjistíme, že vše máme hned před očima.Líbí se mi to, jen v tom postrádám tu báseň, možná méně slov je někdy více:)

Co se stalo?Většinou se směju u tvých básní, dnes se spíš bojím, že by jsem jednou mohl zůstat sám.

Hunter: tak ještě pár slok, refrén a někoho kdo to zhudební...díky.

Hunter: Díky za koment....potěšil

Ano, navzdry všemu....bude líp určitě:)....

Jj, dobré to je, zajímavé verše.

Asi bych si musel dát jointa, aby jsem to lépe pochopil.Přijde mi to takový prázdný, ztracený čas při debatách o tom samém a asi pro ně to nejdůležitější.Ale aspoň, jsem mněl možnost nahlédnout pod pokličku huličů a toho jak vypadají jejich dýchánky.

Realita a naše přání se někdy dost rozcházejí a je těžké najít tu správnou cestu mezi nimi.Proto asi ještě nikdo nevymyslel ten správný návod na život.

Yana: no jasan, vím o co jde, koupil jsem to kdysi své bývalé přítelkyni :).....sakra, teď to bude vypadat, že jsem opravdu nějakým vyznavačem sadomaso hrátek. Ale nejsem :-D

JJ hezký,příjemný.....

Já to říkám pořád, že pár na holou je nejlepším kořením.Pěkný počtení, při kterým cukají koutky :)

alexis: spisovně bude určitě "bych", ale nevím proč, ale já to slovíčko nemám tak rád.Každopádně díky za připomínky, protože vím, že pravopisný chyby vytvářím a ne vždy si jich všimnu.A taky díky za pochvalu :)

Je to boj někdy a rozhodnout se, co je pro toho druhého nejlepší, je někdy pekelně složité.Co to nechat na něm?

Láska, bolest a nenávist jdou někdy ruku v ruce a rozpoznat pak jedno od druhého, je téměř nemožné.Propletou se všechny navzájem a splynou v jediný pocit, jde jen o to, který převládá.

Zvláštní báseň pro mě, je smutná, ale přitom tak smířlivá a vyrovnaná.Že Ty víš něco, co já ne:)

Jedna z nejtěžších věcí v životě, hledání sebe sama.Na tom, že tady napíšeš o těch nejvnitřnějších pocitech a neřekneš je svým nejbližším, není nic divného, nebo nenormálního.Ono právě to, že jsme "cizí", Ti vlastně pomáhá, protože přátelům by jsi se třeba bála říct o svém nejvnitřnějším já.A navíc jsou tu lidé s podobným smýšlením a oni Ti porozumí možná i lépe, než třeba rodiče.
Ale nejdůležitější je si uvědomit, že každý jsme originál a nejde nás přesně někam zařadit a to platí i o Tobě.Nehledej svou škatulku, jen by jsi tím ztrácela drahocený čas.

ŽblaBuňka nezklame,moc se mi líbí slovíčkaření, příběh i konečná pointa.

Příjemný počtení.

Přidávám se k pochvalám, opravdu povedené.