Jen abych tu něco uvedl na pravou míru: ať si samozřejmě každý říká co chce, jen zkrátka jsou věci, které jsou subjektivní (líbí se mi, něco mi dílo evokuje, hraje mi zvukomalba), a pak jsou věci, které subjektivnímu dojmu nepodléhají - a to je i rytmus. Jednoduše proto, že je měřitelný. Nuď tedy je, nebo není. Bez ohledu na názor :D

Orionka: ať víme o jakým rytmu se tu bavíme:

-U|-UU|-U|
U|-U|-U|-U|-U|

-U|-U|-U|-U|-U|-U|
U|-U|-U|-U|
-U|-U|-U|

-U|-U|-U|
-U|-|
-U|-|
U|-U|-U|-U|
U|-UU|-U|
-U|-U|-|

-U|
-U|-U|-U|
-UU|-U|-U
-U|
-UU|-U|

Ani nevím, jestli se chápeme, když se mluví o volném verši? Volný verš nezávisí na rýmech, ale na metru - rytmické normě. Ta tu nastavená není. To ale neznamená, že tam není rytmus jako takový - opak toho je evidentní z toho zápisu přízvuků. On se neschovává a nevytahuje podle potřeby, akorát se tu potkávají lidé, kteří si v těch pojmech nerozumí.

DDD: Subjektivitu beru. S tím rytmem jsem to myslel tak, že to nesleduje cíleně pravidelné metrum, ale přesto je to podvědomě téměř celé trochejské, právě proto, že jsem primárně textař, a rytmus mi tam skáče už dost automaticky :)

DDD: To je zvláštní. Zkoušel sis tohle přečíst nahlas tak jak je to zapsáno, po verši, s pauzami na konci veršů? Je to totiž docela výrazný trochejský rytmus, který je - pravda - v prvním verši zakamuflován tím slovem "docela".
Ale když člověk přiřadí rytmicky předrážky k předchozím veršům, vyjde mu z toho téměř čisté trochejské frázování.

DDD: Tak rozhodně. Kdyby tam byl nastavený rytmus, sotva by to mohl být volný verš! :)

lidus: Proč taneční? :D

Zamila: Přikrášlené moc nejsou. Však jsem psal, že každé slovo tam významově hraje. Něco jsou prožité věci v reálu, něco v představách.

Zamila: Sednu, napíšu první verš nebo dva, upravím je rytmicky a pak si třeba řeknu: ty jo, k tomu by se výborně hodila sonetová forma. Rytmus už mám nastavenej, rýmové schéma z toho vypadne samo a je dost dané formou a vím už přesně, co musím dopsat.

Zamila: Kolik? To je jednoduché: všechny. Tohle je psáno o dívce, který říkám "Slečna Červánková". Zeptej se mě na jakoukoliv báseň a řeknu ti přesně o čem je, o kom je, jaký problémy v ní řeším i proč jsem použil to které slovo. Každé tam je schválně.

Zamila: To jsem napsal asi za pět minut. Seděl jsem s jednou zpěvačkou v hospodě a bavili se o psaní a inspiraci. Říkám, že někdy text trvá pár minut, jindy několik měsíců, a ona ať jí na místě něco napíšu. Tak dostala tohle.

Nikytu: No jo, protože to byl překlep! Díky :D

Stínová holka: No, ona ta polka tam není ani kvůli tanci :)

Stínová holka: znáš to z té druhé strany?

casa.de.locos: Jo. Ty taky.

casa.de.locos: Koukám, že ses hodně vypsala. Nebo spíš "vyčetla"? Co momentálně čteš a co tě nejvíc inspiruje, žes do toho takhle šlápla? :)

Orionka: Máš naprostou pravdu, takže zlobit se ani nemůžu, ostatně ani bych nechtěl.
Moje zaměření je primárně hudební text, takže rytmus je pro mě alfa i omega a k tomu právě slouží psaní těchhle pevných forem. Je to - jak se říká - křížovka. Určíš si formu, ještě dřív, než vůbec začneš psát. Obsah se tedy dost podřizuje.
Proč to? Protože to člověka cepuje k tomu, aby ten rytmus a formu bral automaticky a nijak ho to neomezovalo. Jistě by bylo autentičtější, psát to volněji, netrápit se délkou veršů ani rytmem, ale mě by to nebavilo. A jak jsem napsal na začátku: jsem hlavně textař, básník až ve druhém plánu :)

Stínová holka: Díky, stínová holko :*

Zamila: Jen nepřeháněj :* ;)

Yanishka: Ty si určitě ničeho nevážíš! :O :D

Zamila: Sladší máš ty. Nemůže tu bejt taky furt přeslazeno ;)