človiček: nemám léto ráda.. ta nepřirozená vedra (nejenom) z člověka vysávají život..

Meluzina: děkuju, to mě těší :)

Singularis: ty tu báseň pojímáš příliš technicky, jak je tvým zvykem.. zkus trošku obrazotvornosti - pták přeci nemusí mít ve skutečnosti roztažená křídla, aby jimi něco zastínil..  vím, že na podzim nejsou stromy plné omrzlých jablek, ale když nějakou jabloň na podzim s pár jablky potkáš, je to prostě docela silný obraz, který na mě osobně dost působí a proto jsem ho vtiskla do básně.. třeba u nás na venkově to není zase tak vzácné..  a vlasy, zuby nebo nehty stromů.. ne, to fakt ne, to by zabilo všechno ;) listí či jehličí a kůra, to je v mých očích stromů šat..  je fajn, že aspoň cítíš trochu tu atmosféru, o to mi šlo, i když vím, že má báseň své rezervy.. díky za zastavení

kmotrov: nevím, jak je to přesně s krkavcem, prostě ten černej pták, pro jistotu opravím na vrány :) a jablka budou jen omrzlá a ne umrzlá (to se na podzim stává)

já mám podzim strašně ráda, pro tu jeho melancholii, pro to, jak vyhání lidi zvenku dovnitř domů, pro to, jak se dobře dýchá, pro jeho barvy, smutek i nádheru..

jinak i já v ní cítím silné rezervy, ale momentálně to prostě neumím lépe a když to nechám hnít v šuplíku, už se k tomu nevrátím..

je fajn, že jsi nad ní přemýšlel, postřehy jsou trefné, díky!

čtivé a hezky napsané, jen bych ten popis evy rozšířila, takhle to úplně nesedí.. je zcela jistě psychicky vyšinutá, protože jen takový člověk v sobě dokáže udržet léta nenávist kvůli v podstatě všední věci, která se děje dnes a denně.. může tam být něco z minulosti, nějaké zneužití, zhrzenost, co já vím, protože kvůli tomu se fakt nevraždí a už vůbec ne po deseti letech..

ještě si říkám, že až se bude převlékat v nějakém tom fast foodu, může si jí někdo všimnout, tohle bych viděla jako poměrně slušné riziko, raději bych ji nechala dojít do cíle ve stejném oblečení..

ale je to čtivé, fakt mě to bavilo :)

mahdal: díky za zastavení :)

kmotrov: už je mi pět, heeheeč! :))) děkuju :)

heleď, tohle není úplně můj šálek kávy, ale pokud se pokusím být nestranná, tak musím říct, že to má dost do sebe.. :)

ha, ha, haaa :))) tenhle obraz mě svádí k všelijakým myšlenkovým pochodům :)) pěkný

:)) tahle miniaturka mě donutila k úsměvu i přesto, že je to vlastně docela bolavý téma.. originálně a hezky jsi pojal odvěkou pravdu.. si prostě dělá co chce, sprateček jeden! :)

ta první holka byla fajn.. ta druhá trošku kráva :)

to nemá chybu :) to je tak hezky upřímný, pravdivý a krásně popsaný..

hmm, ani si nepřej vědět, co mě napadá :))

i mně připomíná skácela.. skoro mě dojala :) krásná..

souhlasím s casa.de.locos..

jinak druhá věcička je super

četla jsem, že správně napsané haiku by se nemělo dát přečíst jedním dechem, tedy vyznít jako souvislá věta jako je to zde.. ale jinak pocit z miniatury je docela milej :)

Singularis: čas, který jsem povídce věnovala nepovažuji za ztrátu, docela mě bavilo o tom zapřemýšlet, proč, jak a tak

jinak co se týká tvé reakce, asi úplně nesouhlasím s myšlenkou, že se nelze zamilovat do robota, pokud není poměrně věrnou napodobeninou člověka.. umím si představit, že dost lidí podlehne i jen iluzi o citech a souznění, a fyzično jde stranou.. asi záleží, v jaké životní fázi se kdo nachází a na jeho vlastní osobnosti.. jen si vezmi, kolik lidí uspokojuje jen komunikace po internetu, milá písmenka klidně od neznámých nebo pro ně nepřitažlivých lidí.. a tak by to mohlo fungovat i s roboty..

skvělá atmosféra, která málokoho nechá chladným.. moc se mi líbí, jen tak trošku.. pobolívá, aspoň mě osobně

parádní mini od tebe a skvělej koment od ginnare.. život prostě....

.. mně tohle dílko přijde geniální